Hnojení

Hnojení půdy v sadech přispívá zároveň s ostatními agrotechnickými opatřeními k tvorbě normálních přírůstků ovocných stromů a k získání každoročních a dobrých sklizní ovoce. vědecké pokusy a pěstitelská praxe  dokazují, že používání hnojiv v plodících sadech zvyšuje dvakrát až třikrát výnosnost a zvyšuje i jakost plodů.

V sadech se  používá organických a minerálních hnojiv. Základním organickým hnojivem je chlévská mrva nebo kompost. Dávky hnojiv závisí na klimatických podmínkách, složení půdy a na stavu ovocných kultur. Na podzolovaných a vyčerpaných půdách se dávky hnojiv zvýšit, a naopak, na dobře obdělaných půdách, které jsou dostatečně hnojeny, mohou se dávky hnojiv snížit. Organická hnojiva (chlévskou mrvou nebo kompost) zapravujeme každý rok nebo každý druhý rok až třetí rok.

Nejlepších podmínek pro výživu ovocných rostlin dosáhneme každoročním zapravováním mrvy nebo kompostu v dávce 20 až 30 tun na 1 hektar. Hnojíme-li každý druhý rok, zvýšíme dávky na 30 až 40 tun; hnojíme-li každý třetí rok, zvýšíme dávku chlévské mrvy nebo kompostu na 40 až 60 tun.

Dobrých výsledků dosáhneme současným hnojením organickými i minerálními hnojivy. Přitom použijeme poloviční normy dávek organických i minerálních hnojiv.

V dostatečně vlhkých oblastech severního a středního pásma, ale také v jižních zavlažovaných oblastech, používáme minerálního hnojení v dávce 120 kg rozpustných živin na 1 hektar. V suchých oblastech středního pásma a v nezavlažovaných oblastech snížíme dávku minerálních živin na 60 až 90 kg na 1 hektar. Chlévskou mrvu, kompost a také fosforečná a draselná minerální hnojiva zapravujeme na podzim při orbě na hrubou brázdu. Dusíkatá hnojiva zapravujeme zpravidla brzy na jaře a také za vegetace k přihnojení ovocných rostlin.

V různých oblastech se doporučuje používat těchto průměrných dávek hnojiv, sestavených Výzkumným ovocnářským ústavem:

 

Normy hnojiv pro plodící sady

Oblasti Způsob udržování půdy Dávka organických hnojiv Dávka minerálních hnojiv (v kg rozpustných živin na 1 ha)
N P2O5 K2O Kdy se hnojí
Oblasti s dostatečnou a průměrnou vláhou, dešťové srážky 500 – 600 mm za rok černý úhor chlévská mrva nebo směs rašeliny s fekáliemi 40 – 60 tun na 1 ha jednou za 3 roky 120 120 120 v mezidobí let hlavního hnojení
použití krycích plodin   120 120 120 každý rok
výsev víceletých pícnin   180 120 120 dusík se dává každý rok, fosfor a draslo v roce výsevu pícnin
Oblasti s vláhou nedostatečnou, dešťové srážky 400 – 500 mm v roce černý úhor 40 tun chlévské mrvy na 1 ha každý 2. rok 120 120 120 v mezidobí hlavního hnojení
střídání čistého černého úhoru s krycími plodinami 30 tun chlévské mrvy na 1 ha každý rok 120 120 120 každý rok
použití krycích plodin 40 tun chlévské mrvy každý 2. rok 120 120 120 v mezidobí hlavního hnojení
Suché oblasti s dešť. srážkami 300 – 400 mm v roce nezavlažované ovocnářství, černý úhor 40 tun chlévské mrvy každý rok 60 60 60 každý rok
nastýlání místními hmotami (slámou aj.)   100 100 100 každý rok
závlahové ovocnářství černý úhor se střídá s krycími plodinami 30 tun chlévské mrvy každý 2. rok 120 120 120 každý rok
použití krycích plodin   120 120 120 každý rok
výsev víceletých pícnin   180 120 120 dusík se zapravuje každý rok, fosfor a draslo v roce výsevu

Směrné dávky hnojiv se mohou obměňovat podle místních podmínek a stavu ovocných výsadeb. Hnojiva dáváme po celé ploše sadu, dobře je rozhodíme a ihned zkoráme nebo jinak zapravíme do půdy. Zaorat je musíme co možno nejhlouběji, avšak musíme se přitom vyvarovat poškození kořenového systému ovocných stromů.

 

  1. Přihnojování rostlin

Hlavní hnojivo obvykle nezásobuje v plné míře ovocné rostliny živinami. Dodatečné zapravení hnojiv ve vegetačním údobí přihnojováním přispívá k posílení přírůstků stromu, nasazování a vývinu plodů a ke zlepšení jejich jakosti. K přihnojování používáme rychle účinkujících hnojiv: močůvky domácích zvířat, hnojůvky, drůbežího trusu a jiných. Celkem se přihnojuje dvakrát nebo třikrát: poprvé záhy na jaře, v údobí počátečního růstu ovocných stromů, po druhé ihned po odkvětu, pro posílení listů a nasazovaných plodů, po třetí po červnovém opadu části nasazených plodů, k vývinu plodů a zakládání květných pupenů – zajištění úrody příštího roku.

Minerálních hnojiv používáme v dávce 40 až 60 kg rozpustných živin na 1 hektar. Dobře je rozhodíme v místech kořenového systému po půdním povrchu, načež je zapravíme hluboko do půdy kultivátorováním nebo motykami. Organická hnojiva rozředíme napřed vodou na takovou koncentraci jako pro mladý sad. Vléváme je do brázdy, nebo do rýhy po jedné konvi na každé 3 – 4 m délky. Brázdy, nebo rýhy, hluboké 12 – 15 cm vyhloubíme pluhem nebo rýčem v obvodu koruny, v místech, kde se kořeny nejvíce rozprostírají. Po zapravení hnojiv zahrneme brázdy zeminou.

 

  1. Vápnění

Vápno je hnojivo nepřímé. Použitím vápna zlepšíme fyzikální složení půdy: těžké jílovité půdy se stávají vápněním kypřejšími a propustnějšími pro vzduch a vodu. Vápno zesiluje účinek organických a minerálních hnojiv; zvlášť příznivě působí vápno na kyselé podzolované půdy, které jsou nepříznivé pro vývoj ovocných rostlin. Podzolované půdy mají zpravidla kyselou reakci. Některá minerální hnojiva, například síran amonný, superfosfát, chlorid draselný a draselná sůl zvyšují kyselost půdy ještě víc. Vápněné neutralizuje kyselost a odstraňuje její škodlivý vliv na rostliny.

Vápno se zapravuje do půdy na podzim zároveň s hnojivy nebo při zaorání krycích plodin. Dávky vápna jsou od 2 do 6 tun na 1 ha podle kyselosti půdy. Vápníme jednou za 8 až 10 let.

 

Přidej komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *