Založení sadu s poléhavými stromy

Sad s poléhavými stromy zakládáme z jednoletých sazenic. Zvláštností výsadby tohoto sadu je to, že se stromky nesázejí svisle do půdy, nýbrž šikmo, pod úhlem 35 – 40°. Lepší osvětlení stromů umožní severo-jižní směr řady. Na svazích se doporučuje, aby vrcholy stromů směřovaly proto svahu vzhůru. Při šikmém vysazování je nutno věnovat pozornost tomu, aby byla jizva po odstranění čípku sazenice obrácena dolů.
Doba výsadby se řídí klimatickými podmínkami stanoviště. V oblastech, kde napadne záhy sníh, udržuje se stejnoměrně a ve velkém množství, je možno vysazovat na podzim, 15 až 20 dní před zamrznutím půdy. Ve stepních oblastech s malou sněhovou pokrývkou vysazujeme záhy na jaře před rašením pupenů. Po výsadbě zalijeme každý stromek 2 až 3 konvemi. Je-li v době výsadby na jaře sucho, opakujeme zálivku dvakrát až třikrát. Při výsadbě na podzim stromky ihned přihrneme k zemi a dřevěnými háčky je připevníme. Vrcholek sazenice zakryjeme zeminou. Při jarní výsadbě připevníme sazenice za 1 až 1 ½ měsíce po zakořenění, jakmile začínají růst. Vrcholky stromů přitom musí být nejméně 10 až 15 cm nad povrchem země.
V prvních 4 až 5 letech po výsadbě, dokud se ještě rostliny nerozrostly, využijeme meziřadí k pěstování zeleniny a okopanin. Ve stepních oblastech a v oblastech, kde je málo sněhu, doporučuje se k udržení sněhu a k rovnoměrnějšímu rozdělení sněhu zavést smíšené výsadby poléhavých tvarů s doplňkovými výsadbami ve 2 až 3 poschodích. Jako doplňkové plodiny použijeme při dvouposchoďové výsadbě rybízu a při tříposchoďové výsadbě přidružíme višně nebo zákrskové jabloně-renety. Výsev (ob řadu) kukuřice, slunečnice a jiných rostlin s vysokými lodyhami přispívá také k nahromadění sněhu. Dovolí-li to půdní poměry, můžeme v meziřadí vysazovat bobuloviny, rybíz a angrešt.