Ochrana ovocných stromů před jarními mrazíky

Květy ovocných stromů jsou a nízké teploty velmi citlivé. U většiny odrůd jabloní zmrznou květy při teplotě -2°C. Květy višní a slivoní snášejí pokles teploty na – 3°C.
Stupeň poškození ovocných výsadeb jarními mrazíky je velmi často závislý na směru sklonu stanoviště a položení sadu. Na východních svazích působí mrazíky mnohem větší škody než na svazích západních nebo jihozápadních. Na východních svazích přechází teplota mnohem rychleji od chladu k teplu, což působí zhoubně na rostliny. Na západních a jihozápadních svazích stoupá teplota vzduchu pomaleji. Sady položené v údobích a v uzavřených kotlinách, kde se soustřeďuje a dlouho zdržuje studený vzduch, bývají silně poškozovány jarními mrazíky.
Jarní mrazíky působí ovocným výsadbám ohromné škody. Je nutno bojovat proti nim všemi prostředky a pozorovat bedlivě počasí v době, kdy přicházejí stromy do květu a kdy začínají nasazovat plody. O změnách počasí je možno dovědět se předem u zemědělských orgánů (okresu, oblasti, kraje, republiky) a také z rozkladu (předpověď počasí. V každém hospodářství je nutno zavést soustavné pozorování změn počasí a předem se připravit na ochranu rostlin před možnými mrazíky.
Změny teploty vzduchu sledujeme na teploměru. Proto umisťujeme teploměry v sadě na různých místech: na rovinách i v nížinách a v korunách stromů. Zvlášť pečlivě je nutno pozorovat změny teploty vzduchu za tichých, chladných večerů, je-li obloha bez mraků. Mrazíky a pokles teploty na 0°C a pod 0°C nastávají obvykle 2 – 3 hodiny před východem slunce.
Způsoby obrany proti jarním mrazíkům mohou být aktivní i preventivní. K aktivním opatřením patří zakuřování a vyhřívání sadů.

1. Zakuřování

Kouř zabraňuje vyzařování tepla a půdy. Kouř se vyvine spalováním různého rostlinného materiálu v hromadách určených k zakuřování: vlhké slámy, plevele, bramborové nati, listů a jiných rostlinných odpadů.
Hromadu k zakuřování upravíme obvykle takto: Do země zarazíme kůl a na jeho obě strany položíme dvě dlouhé silné latě, na něž nasteleme suchý materiál (slámu, hoblovačky) v množství asi třetiny až čtvrtiny všeho materiálu, který uložíme na hromadu. Potom uložíme na suchou vrstvu všechen ke spálení připravený vlhký materiál. Povrch hromady posypeme lehce zeminou. Rozměry hromady jsou asi tyto: výška 50 až 75 cm, šířka 12é až 150 cm. když je nutno zakuřovat vtáhneme kůl z hromady a v utvořeném otvoru zapálíme suchý materiál.
Na 1 hektaru sadu připravujeme 120 až 200 zakuřovacích hromad. Materiál pro tyto hromady je třeba nachystat již dlouho před kvetením sadu. Zakuřujeme, když poklesne teplota vzduchu na 1 2°, a pokračujeme přibližně hodinu po východu slunce.
Zapálit musíme všechny hromady současně, a to ze strany, odkud vane vítr, co možná nejrychleji, abychom utvořili najednou velkou kouřovou clonu na celé ploše sadu. Musíme dbát, aby hromady nevyhasly, a nehořely plamenem. Nejúčinnější je zakuřovat zakuřovacími přístroji. Jsou to uzavřené plechové krabice, naplněné směsí látek, které tvoří při zapálení velké množství bílého, neškodného dýmu. Zakuřovací přístroje dýmají 8 až 10 minut.
Zakuřováním nezvýšíme teplotu sadě, ale jak jsme již uvedli, zabráníme vyzařování tepla z půdy, a tím poškození květů mrazíky.

2. Vyhřívání sadu

Vyhřívání sadu je velmi účinné v boji proti jarním mrazíkům. Při vyhřívání se ohřívá spodní vrstva vzduchu a jeho teplota se zvýší o 2° až 3°. Sady zahříváme různými ohřívadly z železného plechu. V ohřívadlech spalujeme naftu, mazut, nebo kamenné uhlí. Rozmístíme je stejnoměrně po celé ploše sadu. Množství ohřívadel, kterých je třeba na jeden hektar, závisí na jejich velikosti a na spalovaném materiálu. Obvykle rozestavíme na 1 hektar 120 až 300 ohřívadel.

Vyhřívání sadů ohřívadly dává velmi dobré výsledky v boji s jarními mrazíky. Ve srovnání se zakuřováním je však vyhřívání sadů dražší. Používá se ho hlavně na jihu v citrusových výsadbách.

3. Předběžná (preventivní) opatření

Předběžná opatření v boji proti mrazíkům mohou být velmi různá. V oblastech, kde přicházejí jarní mrazíky často, je nutno volit ovocné odrůdy odolné proti mrazu, odrůdy, které nekvetou v době, v níž bývají jarní mrazíky, jakož i odrůdy s dlouhou dobou kvetení. Při volbě stanoviště pro sad se musíme vyhnout údolím, uzavřeným kotlinám a nížinným říčním terasám. V těchto místech se udržuje chladný vzduch.
K předběžným opatřením patří též ta, která oddalují počátek vegetace o kvetení o několik dní. Nejúčinnější je natírat vápenným mlékem a zadržovat v sadě sníh. Nahromaděný sníh dobře ušlapeme a před začátkem tání jej pokryjeme slamnatou chlévskou mrvou.