Doba sklizně jádrového ovoce

Jakost plodů a jejich trvanlivost při uskladnění závisí při uskladnění závisí do značné míry na správné volbě doby sklizně. Předčasně sklizené ovoce, které nedosáhlo na stromě normální zralosti, špatně snáší uskladnění (vadne), nezíská přirozené vybarvení a ztrácí na chuti. Na stromě přezrálé ovoce snáší špatně uskladnění, moučnatí a rychle se kazí.
Plody různých odrůd téhož druhu dozrávají v různých dobách. Zvlášť velký je rozdíl v době dozrávání jednotlivých odrůd jablek a hrušek. Proto se všechny odrůdy jabloní a hrušní dělí podle doby dozrávání na letní, podzimní a zimní. Odrůdy ostatních druhů se dělí na ovoce rané, středně rané a pozdní. Kromě toho je nutno rozeznávat sklizňovou a konzumní zralost ovoce. u letních odrůd se sklizňová zralost časově shoduje se zralostí konzumní. U podzimní a zimních odrůd dosahuje ovoce konzumní zralosti později, až po zralosti sklizňové.
Plody letních odrůd jádrovin dozrávají v srpnu a nabývají chuti a vybarvení vlastního příslušné odrůdě již v době sklizně. Nedají se dlouho skladovat, pouze 10 – 12 dní, a špatně snášejí dopravu na velké vzdálenosti.
Plody podzimních odrůd dozrávají v první polovině září. Většina z nich získá dobrou chuť až po 1 až 2 týdnech po sklizni. Dají se skladovat až dva měsíce.
Plody zimních odrůd dozrávají v oblastech středního pásma koncem září a na jihu v první polovině října. V době sklizně nemají ještě typickou chuť ani vybarvení příslušné odrůdy. Trvalé chuti a vybarvení nabývají teprve v době uložení, to je asi za měsíc až dva. Dají se dlouho skladovat. Plody odrůd, rostoucích ve středních oblastech, lze skladovat průměrně 3 až 4 měsíce, v jižních oblastech 5 až 6 měsíců. Některé odrůdy jablek, například Sary sinap a Simirenkova reneta, se uchovávají až do nové sklizně. Zimní odrůdy jablek a hrušek snášejí dobře dopravu na velké vzdálenosti.
Doba uzrávání plodů každé odrůdy se může hodně měnit podle místních klimatických podmínek. Tak například odrůdy Antonovka, Jadernička Šafránová a některé jiné odrůdy jsou ve středních oblastech odrůdami zimními. Tytéž odrůdy pěstované v jižních oblastech patří podle doby dozrávání k odrůdám podzimním, a někdy dokonce k letním. Na dobu dozrávání má vliv i druh půdy. Na těžkých a chladných půdách dozrávají plody později než na lehkých půdách.
V praxi jsou známy znaky, podle nichž se stanoví stav plodů a jejich sklizňová zralost. Tyto znaky jsou založeny hlavně na určení normální velikosti plodů, jejich vybarvení, ne pevnosti držení plodů na větvi a barvě semen plodů. Dosažení normální velikosti a vybarvení slupky plodů, vlastní každé jednotlivé odrůdě, je základním znakem, který určuje dobu sklizně plodů.
Nezralé plody mají charakteristické trávové zbarvení. Podle stupně zralosti nabývají teprve vlastního vybarvení se žlutavě bělavým nádechem. Plody se vybarvují u většiny odrůd, jakmile dospěji sklizňové zralosti.
Pevnost držení plodů na větvi ukazuje také na stupeň zralosti. U zralých plodů se stopka snadno odděluje od plodonoše. Mezi ním a stopkou se vytvoří korková vrstva, a proto plody padají. U nezralých plodů drží stopka pevně na plodonoši.
V praxi se často stanoví doba sklizně plodů podle vybarvení jejich semen (jader). U zelených, nezralých plodů jsou jádra bílá.
Při dozrávání plodů hnědnou jádra a nabývají skořicového zbarvení. Avšak tento znak není charakteristický pro všechny odrůdy.
Pozorováním Výzkumného ovocnářského ústavu I. V. Mičurina (Metlickij a Komjakovová) bylo zjištěno, že u odrůd, které dozrávají v létě, typu Hrušovky moskevské a Papírovky, mají jádra v údobí sklizňové zralosti plodů bílou barvu. U odrůd dozrávajících na podzim (Skořicové, Borovinka) odpovídá hnědnutí jader sklizňové zralosti plodů. U zimních odrůd (Antonovka, Babuškino, Aport) hnědnou jádra několik dní před sklizňovou zralostí.
Pro místní potřebu češeme plody letních odrůd jádrovin, když dosáhnou konzumní zralosti, to je, když dospějí plody do normální velikosti a nabudou vybarvení, vlastního určité odrůdě. Při dopravě plodů na velké vzdálenosti je češeme 5 až 6 dní před dosažením konzumní zralosti, když plody dosáhnou normální velikosti a začínají mít jim vlastní vybarvení.
Podzimní a zimní odrůdy češeme, když dosáhly normální velikosti a vybarvení. Musíme uvážit, že všechny plody na stromě nedozrávají zároveň. Začátek padání jednotlivých úplně vyzrálých plodů ze stromu ukazuje, že všechny ostatní plody dospěly ke sklizni.
V suchých a horkých letech, zvláště v oblastech Povolží, sklízíme plody dříve, abychom zabránili jejich hromadnému padání.