Osevní postupy
Pěstování podnoží a sadby ovocných kultur po několik let za sebou na stejném místě způsobuje vyčerpání půdy, zaplevelení a výskyt škůdců i chorob, typických pro ovocné rostliny. Mimo to se půda ve školce soustavným kypřením stává prašnou a ztrácí svou drobtovitou strukturu.
Úrodnost a obnovu drobtovité struktury půdy zajistíme, zavadíme-li ve školce správné trávopolní osevní postupy s plodinami dobře volenými, pokud jde o jejich uspořádání a střídání.
Osevní postupy musí být sestaveny tak, aby se ovocné rostliny v podnožovém oddělení vracely na původní stanoviště nejdříve za 2 – 3 roky a ve štěpnici za 4 – 5 let.
K dosažení obnovy úrodnosti a drobtovité struktury půdy musí se do osevních postupů školek začlenit tyto jetelotravní směsi:
a) v podzolové oblasti, která se vyznačuje dostatečným množstvím srážek a uspokojivou sněhovou pokrývkou – směs jetele s bojínkem lučním;
b) ve stepních a lesostepních oblastech jihovýchodu s malým množstvím sněhu – směs vojtěšky a žitňáku; )
c) v jižních oblastech vojtěška a vičenec (ligrus)
Mimo to je nutno do osevních postupů školek ve všech oblastech začlenit ve velkém rozsahu okopaniny a zeleninu.
Podle místních půdních, klimatických a hospodářských podmínek se doporučují tato vzorová schémata osevních postupů ve školkách:
Pro semeniště a pěstování podnoží:
I. Ve vlhkých oblastech severního a středního pásma
1. Oves na seno s podsevem pícnin se zapravením chlévské mrvy (30 – 40 tun na 1 ha), minerálních fosforečných a draselných hnojiv v dávce 60 kg rozpustných živin na 1 ha a s vápněním 2 -3 tun vápna na 1 ha.
2. Jetelotravní směsky v prvním sklizňovém roce.
3. Jetelotravní směsky v 2. sklizňovém roce.
4. Podnože jádrovin.
5. Podnože peckovin.
6. Školka bobulovin a jiného drobného ovoce.
7. Okopaniny, zelenina (kromě zelí).
II. V nedostatečně vlhkých oblastech středního pásma
1. Oves na seno s podsevem víceletých pícnin, se zapravením 40 tun chlévské mrvy na 1 ha, a minerálních fosforečných a draselných hnojiv po 60 kg rozpustných živin.
2. Jetelotravní směsky v 1. roce.
3. Jetelotravní směsky v 2. roce.
4. podnože jádrovin, podnože peckovin.
5. Školka bobulovin a jiného drobného ovoce.
6. Zelenina (kromě zelí), okopaniny.
III. V polních podmínkách jižních a jihovýchodních oblastí:
1. Černý úhor se zapravením chlévské mrvy po 30 – 40 tunách na 1 ha a minerálních fosforečných hnojiv po 60 kg rozpustných živin, letní zasetí víceletých pícnin nebo rané zeleniny se zapravením stejných hnojiv.
2. Jetelotravních směsky v 1. sklizňovém roce.
3. Jetelotravní směsky v 2. sklizňovém roce.
4. Podnože jádrovin.
5. Podnože peckovin.
6. Zelenina (kromě zelí), okopaniny, tykvoviny.
Hloubka orby v osevních postupech semeniště musí být pro všechny kultury nejméně 25 – 28 cm.
Pro školkování (ve štěpnici):
I. Ve vlhkých oblastech severního a středního pásma:
1. Oves na seno, po pohnojení chlévskou mrvou (40 tun na 1 ha) a minerálními hnojivy (60 kg rozpustných živin na 1 ha), jakož i po vápnění (2- 3 tuny na 1 ha) s podsevem víceletých motýlokvětých rostlin a trav.
2. Jetelotravní směska v 1. sklizňovém roce.
3. Jetelotravní směska v 2. sklizňovém roce.
4. První čtvrt školky se zapravením 20 – 30 tun chlévské mrvy na 1 ha a fosforečných a draselných minerálních hnojiv po 60 kg rozpustných živin.
5. Druhá čtvrt školky.
6. Třetí čtvrt školky.
7. Okopaniny, zelenina (kromě zelí).
II. V nedostatečně vlhkých oblastech středního pásma, Uralu a Sibiře:
1. Oves na seno se zapravením 30 tun chlévské mrvy na 1 ha a minerálních fosforečných a draselných hnojiv po 60 kg rozpustných živin na 1 ha s podsevem víceletých motýlokvětých rostlin a trav.
2. Jetelotravní směsky v 1. sklizňovém roce.
3. Jetelotravní směsky v 2. sklizňovém roce.
4. První čtvrt školky se zapravením fosforečných a draselných hnojiv po 60 kg rozpustných živin na 1 ha.
5. Druhá čtvrt školky.
6. Třetí čtvrt školky.
7. Okopaniny, zelenina (kromě zelí).
III. Ve školkách bez závlahového zařízení v suché oblasti:
1. Černý úhor se zapravením chlévské mrvy (20 tun na 1 ha) a minerálních fosforečných a draselných hnojiv po 60 kg rozpustných živin na 1 ha, s letním výsevem víceletých jetelotravních směsek nebo oves na seno se zapravením stejných hnojiv a s podsevem jetelotravních směsek.
2. Jetelotravní směsky v 1. sklizňovém roce.
3. Jetelotravní směsky v 2. sklizňovém roce.
4. První čtvrt školky.
5. Druhá čtvrt školky.
6. Třetí čtvrt školky.
7. Tykvoviny.
IV. Ve školkách se závlahovým zařízením:
1. Černý úhor se zapravením chlévské mrvy (40 tun na 1 ha), minerálních hnojiv fosforečných a draselných (po 60 kg rozpustných živin na 1 ha) a letní výsev víceletých jetelotravních směsek nebo oves na seno se zapravením stejných hnojiv a s podsevem víceletých jetelotravních směsek.
2. Jetelotravní směsky v 1. sklizňovém roce.
3. Jetelotravní směsky v 2. sklizňovém roce.
4. První čtvrt školky se zapravením fosforečných a draselných hnojiv (po 60 kg rozpustných živin na 1 ha).
5. Druhá čtvrt školky.
6. Třetí čtvrt školky.
7. zelenina (kromě zelí), okopaniny nebo tykvoviny.
Hloubka orby v první čtvrti školky: na severu 35 – 40 cm, ve středním pásmu 40 – 45 cm, na jihu 45 – 50 cm; k víceletým jetelotravním směskám 30 – 35 cm, pro zeleninu, tykvoviny a okopaniny – nejméně 25 – 27 cm.
