Příprava půdy pro založení sadu

U ovocných stromů vniká kořání, na rozdíl od zelenin a obilnin, značně hluboko do půdy.
Základní síť kořenů se u nich rozprostírá v hloubce 40 – 70 cm, jednotlivé kořeny pronikají do hloubky 1,5 – 2 m. proto vyžadují ovocné stromy půdu v mohutné vrstvě, výživnou a hluboko zpracovanou. K tomu je třeba zpracovat pozemek před výsadbou, a to hlubokou orbou a zapravením hnojiv do půdy.
Mnohaleté zkušenosti výzkumných ústavů i vzorných kolchozů a sovchozů ukazují, že hluboká orba půdy a řádné zapravení hnojiv před výsadbou přispívají k vysokému procentu ujmutí ovocných stromů, k dobrému růstu a brzké plodnosti.
Ve Výzkumném ovocnářském ústavu I. V. Mičurina se sad, zoraný do hloubky 40 – 60 cm, na němž byla hnojiva pečlivě zapravena do půdy, ujal beze ztrát a stromy mohutně rostly. Po hluboké orbě a zapravení hnojiv ke kořenům snášejí ovocné stromy nízké teploty daleko lépe. Na moskevské pokusné stanici pro pěstování ovocných stromů a keřů se plně uchránil v krutých zimách letech 1939/42 mladý sad, před jehož výsadbou byla půda zpracována do hloubky 45 cm, kdežto v jiných sadech, vysázených bez zpracování půdy, uhynulo až 60% stromů.
Půda se obvykle zpracuje do hloubky 35 – 45 cm. Tučné černozemní půdy se zořou ihned do této hloubky, avšak drnopodzolové půdy se prohlubují postupně během 2 až 3 let tak, že se každoročně zabírá a zkultivuje dalších 5 – 8 cm podzolu.
Při prohlubování ornice se do půdy zapraví ústrojná hnojiva (chlévská mrva nebo kompost), v dávce 50 – 100 tun na 1 ha a minerální hnojiva (fosforečná a draselná) po 180 kg rozpustných živin na 1 ha. Pozemek s podzolovanými půdami kyselé reakce se při zpracování vápní kromě toho dávkou 8 – 10 tun vápna na 1 hektar.