Škůdci rybízu a angreštu

1. Mol rybízový

Housenka tohoto mola poškozuje pupeny rybízu. Při silném rozmnožování způsobuje holožír. Tento škůdce se vyskytuje nejčastěji v severních ovocnářských pásmech.
Mol rybízový přezimuje jako červená larva pod kůrou starých výhonů. Záhy na jaře, v době nalévání pupenů, se do nich zakoušívají housenky. Poškozené pupeny odumírají a housenky přelézají na druhé pupeny. Dospělé housenky jsou zelenavé, a když dokončí žír, zakuklují se v půdě. Motýli vyletují po odkvětu rybízu a kladou vajíčka do nasazených bobulí. V bobulích se housenky živí jen velmi krátkou dobu, načež se spouštějí k patě výhonů, kde upředou bílý zámotek a v něm přezimují.

Způsoby boje

Je to zachovávání pravidel ošetřování keřů, pečlivé odstraňování starých výhonů a odstraňování čípků. Všechny tyto suché části je nutno ihned spálit. Proti housenkám, které se vkusují do pupenů, je nejlepším prostředkem postřik keřů 0,15% roztokem anabasinsulfátu s mýdlem ˇ0,4%) v době nalévání pupenů.

2. Mšice angreštová a rybízová

Mšice angreštová poškozuje hlavně černý rybíz i angrešt a způsobuje zkroucení listů a znetvoření mladých výhonů. Tento škůdce je značně rozšířen v evropské části Sovětského svazu. Poškození způsobená mšicemi zpomalují vývoj rybízu a angreštu. Jejich vajíčka přezimují na výhonech. V době nalévání pupenů se larvy líhnou, sají nejprve na pupenech, a potom přecházejí na listy. Od tohoto je boj proti mšici velmi obtížný.
Mšice rybízová poškozuje hlavně červený a bílý rybíz, mšice způsobují červenání listů a tvorbu puchýřů na nich.

Způsoby boje

Jako proti mšici angreštové, tak i proti mšici rybízové bojujeme postřikem v době nalévání pupenů, kdy larvy mšic se ještě volně živí na povrchu pupenů. Postřikujeme anabasinsulfátem (0,15%) a mazlavým mýdlem (0,4%).

3. Pilatka angreštová

škodí nejen na angreštu, ale i na černém a červeném rybízu. Je značně rozšířena ve všech oblastech, její housenice přezimující v pevných zámotcích, ve vrchních vrstvách půdy pod keři. Zakuklují se na jaře. V době rašení pupenů vylétá rezavě zbarvená pilatka. Samička klade vajíčka v řetízcích podél nervů na rubu listů. Housenice se líhnou za dva týdny. Jsou velmi žravé a rychle okusují všechny listy na keřích tak, že na nich ponechávají jen nervaturu (skeletují je). Dospělé housenice zalézají do půdy, kde se zakuklují. Před dozráním bobulí vylétá druhá generace, která je početnější a škodlivější. Škody, které působí pilatka, značně oslabují keře, snižují sklizně a zmenšují přírůstky.

Způsoby boje

Je to hlavně postřik při výskytu housenek, a to žaludečními jedy: arseničnanem vápenatým (0,3 až 0,4%) nebo svinibrodskou zelení (0,2%) s vápnem. Je k tomu možno použít i výtažku kýchavice (50 g rostlinné hmoty na 1 litr vody).

4. Zavíječ angreštový

Je to velmi nebezpečný škůdce angreštu i rybízu, hlavně v severním ovocnářském pásmu.
Zavíječ angreštový přezimuje ve stadiu kukly pod keři nehluboko v zemi. Motýli vylétají začátkem května a kladou vajíčka na zelené bobule a výhony. Líhnoucí se housenky se vžírají do bobulí a živí se jejich dužninou. Přecházejíce z jedné strany na druhou, opřádají je pavučinou. Tak poškodí jedna housenka několik bobulí. Dospělá housenka se pak spouští k zemi, kde se zakuklí.

Způsoby boje

Nejlepším prostředkem proti tomuto škůdci je 3krát až 4krát opakovaný postřik v době líhnutí housenek nikotinsulfátem nebo anabasinsulfátem s mýdlem, a také poprašování práškovým DDT. Po prvé postřikujeme v době květu angreštu. Po 7 až po 8 dnech postřik opakujeme.

5. Krasec rybízový a nesytka rybízová

Tito škůdci poškozují výhony rybízu i angreštu a zaviňují jejich předčasné zasychání.

Krasec rybízový

Je to brouček zelené barvy, který spásá listy rybízu. Broučci se objevují na keřích v prvních dnech a kladou vajíčka na letorosty. Z vajíček vylíhlé larvy se hned prokousávají do letorostů. Jejich další vývoj probíhá uvnitř letorostu, v němž vyžírají chodbičky. Příštího jara se larva ve výhonu zakuklí a počátkem léta vylézá brouček.

Způsoby boje

Proti tomuto škůdci bojujeme nejlépe v době letu broučků. Proto poprašujeme keře rybízu práškem DDT nebo je stříkáme žaludečními (střevními) jedy: 0,15% roztokem svinibrodské zeleně s vápnem, 0,3% arseničnanem vápenatým nebo 1% roztokem fluorokřemičitanu barnatého. Pečlivé odstranění všech oslabených větévek a výhonů na jaře značně omezuje výskyt tohoto škůdce. Všechny odříznuté suché výhony spalujeme.

Nesytka rybízová

Je motýl s průhlednými křidélky. Tento škůdce je značně rozšířen, zejména v jižních oblastech. Motýl létá v květnu až v červnu a klade vajíčka kolem pupenů. Z vajíčka vylíhlá housenka vniká do letorostu, vyžírá v něm chodbičky a postupně proniká až k patě keře.

Způsoby boje

Doporučuje se odstranit a spálit zasychající výhony.