Hnojení

Školka vyžaduje soustavné hnojení. Na vyčerpaných půdách rostou semenáče a sazenice velmi slabě. Nejlepším hnojivem pro školku je chlévská mrva. Mrva nejen obohacuje půdu živinami, ale zlepšuje i její strukturu. Vazké, hlinité půdy, pohnojené chlévskou mrvou, se stávají lehčími, půdy hlinitopísčité zase soudržnějšími.
Vliv chlévské mrvy na rostliny se projevuje zvláště silně v prvých dvou až třech letech po jejím zapravení do půdy. Mrvou se hnojí před založením čtvrt školky, která je na pořadu. Dávky mrvy závisí na jakosti půdy a na předcházejícím použití mrvy. Na podzolových a živinami chudých půdách se dává nejméně 50 – 60 tun (100 vozů) mrvy na 1 ha; na bohatých černozemních půdách dáváme 30 – 40 tun chlévské mrvy na ha. Koňským hnojem a hnojem drobného zvířectva (ovčím apod.) je nutno hnojit spíše vazké, hlinité půdy. Hnůj těchto zvířat se rychle rozkládá a působí v těžkých půdách na rostliny intenzivněji než jiné druhy hnojiv. Hnoje skotu a prasat, který se rozkládá pomaleji než koňský, je nutno používat na lehčí hlinitopísčité půdy.
Kromě chlévské mrvy je možno používat ke hnojení též humusu a rašeliny a různých kompostů. Kompost se připravuje takto: Všechny ústrojné odpadky z hospodářství se ukládají na hromady široké 2 m, vysoké 1,5 m a libovolné délky.
Aby se tyto odpadky rychleji a stejnoměrněji rozkládaly a trouchnivěly, přehazujeme hromady po 1 – 2 měsících lopatou a pravidelně občas proléváme vodou. Když se odpadky rozložily a tvoří stejnorodou hmotu, lze kompost považovat za vyzrálý a způsobilý ke hnojení.
Je-li v blízkosti školky rašeliniště, je možno ke hnojení školky používat i rašeliny. K hnojení se doporučuje používat již zvětralé rašeliny. Čerstvá rašelina obsahuje látky rostlinám škodlivé, které se projevují nepříznivě v růstu a vývoji rostlin. Proto rašelinu před upotřebením ke hnojení uložíme na jeden rok na hromadu, širokou 1,5 m, vysokou 2 m a 2m dlouhou; hromada se občas přehazuje lopatou. Za tuto dobu ztratí rašelina své škodlivé vlastnosti a je zcela způsobilá ke hnojení. Lepší je použít nikoliv pouhé rašeliny, nýbrž raději zkompostované s chlévskou mrvou nebo s fekáliemi.
Rašelinným kompostem se stávají lehké hlinitopísčité půdy soudržnějšími a způsobilejšími jímat vodu, u těžkých hlinitých půd zvyšuje tento kompost kyprost a vzdušnost. Rašeliny a rašelinového kompostu se používá v dávkách 50 až 60 tun na ha.
Ve školkách je nutno používat hodně i minerálních hnojiv. Nejčastěji je možno použít síranu amonného, superfosfátu a draselné soli. Síranu amonného dáváme 200 – 300 kg, superfosfátu 300 – 400 kg, draselné soli 200 – 300 kg na ha. Všechna hnojiva, jak organická, tak i minerální se vpravují do půdy na podzim, před podzimní orbou. Jen na velmi lehkých půdách, podléhajících silnému vyluhování, se zapravuje síran amonná na jaře. Minerální i organická hnojiva, ve školkách zvlášť účinná, zapravujeme do půdy současně. Přitom použijeme uvedených i jiných hnojiv v polovičních dávkách.