Vypravení sadby ze školek

Vypravení sadby ze školek je nejodpovědnější a nenamáhavější školkařskou práci ve školce. Stromky musí být vydobyty v krátké době a neprodleně dopraveny na místa určená k výsadbě. Proto musí být všechna připravená opatření pro vypravení stromků vykonána včas.
Počátkem srpna zjistíme ve školce stav stromků, které hodláme dobývat. Zásoby stromků rozdělíme pro jednotlivé zákazníky. Zároveň připravíme potřebný balicí materiál (slámu, motouzy, mech, rohože, pytlovinu aj.), připravíme příslušné stroje, inventář, místo na třídění sazenic a sestavíme kalendářní plán vykopávání stromků podle druhů a odrůd. určíme též speciální pracovníky pro vykopávání, třídění a odesílání sazenic.

1. vykopávání sazenic

ve školce dobýváme sazenice jen na podzim. Na jaře je neodbýváme, poněvadž to zdržuje odeslání do hospodářství, která zakládají sady. Na podzim počneme kopat stromky. Když ukončily jejich letorosty růst, zdřevnatěly, utvořily vrcholové pupeny a začínají shazovat listy. Stromky s nevyzrálým dřevem, vysázené v zimě do sadu, obvykle zamrzají.
V podmínkách středního pásma je nutno začít s dobýváním stromků v polovině října. V jižních oblastech se začíná dobývat koncem října a pokračuje do poloviny listopadu.
Dřevo stromků vyzrává nestejně, což závisí na druhu a odrůdě. Porot se stromky nedobývají všechny ve stejnou dobu, nýbrž postupně, podle druhů. Nejdříve se dobývají hrušně, višně a slivoně, potom jabloně broskvoně. U každého druhu se určí pořad dobývání podle jednotlivých odrůd. tak se dobývají především stromky Skořicového a Antonovky, které ukončují růst mnohem dříve než stromky odrůd Podzimní pruhované, Jadernička šafránová a Krasokvět-Číňanka.
Stromky se dobývají rýčem nebo dobývacími stroji. Ručně se dobývají jen v menších školkách a při selekci. K tomu se používá speciálních školkařských rýčů. Neopadly-li ze stromků ještě listy, je nutno odstranit je před dobytím ručně ze sazenic. Přitom je třeba postupovat velmi opatrně, abychom nepoškodili pupeny v úžlabí listů.
Při ruční dobývání stromků rozdělíme pracující do dvojic. Nejdříve vyryje dvojice pracujících podél řádky z jedné strany ve vzdálenosti 30 až 4é cm od rostlin příkop v šířce rýče, hluboký 35 – 40 cm. u dna příkopu na straně, obrácené k řádku, podryjeme hluboko rostoucí kořeny stromků. Poté jeden pracovník na protilehlé straně řádku, ve vzdálenosti 30 až 35 cm od rostlin, zaráží hluboko do půdy rýč a vyvrátí stromky i s obalem půdy do příkůpků. Druhý pracující, který stojí na opačné straně řádku, uchopí stromky za spodní část kmene, vyzvedne je z příkůpků a ihned je založí do jamek, vytvořených při dobývání předešlých stromků a kořeny zahrne půdou, aby nevyschly.
Při selekčním dobývání se vyryjí dva polokruhové příkůpky z obou stran sazenic. Dobývají se stejně jak při hromadném dobývání.
Ve velkých školkách se stromky dobývají speciálním vyorávacím pluhem. Nejdokonalejší pluh na dobývání, který pracuje jako postranní závěsné nářadí traktoru, byl zkonstruován Výzkumným ovocnářským ústavem I. V. Mičurina. Tohoto pluhu se dá použít jak na lehkých, tak i na těžkých půdách. Při zkoušení pluhu se ukázalo, že jeho práce je kvalitní a že dosahuje vysokých výkonů.

2. Třídění stromků

Ze školky je dovoleno dodávat jen dobře vyspělou a kvalitní sadbu. Nekvalitní sazenice se špatně ujímají a často hynou. Tím vznikají v sadě prázdná místa již v prvních letech trvání. Proto se stromky po vydobytí třídí podle jakosti na 3 jakostní třídy: první, druhou a třetí.
K první třídě patří nejlepší sazenice, vyhovují těmto požadavkům:
Kmen: Hladký, nezkřivený, nejméně 1,5 cm silný (u kořenového krčku), bez mechanických poškození a slunečního úžehu. Rány po seříznutí čípku a postranního obrostu musejí být téměř úplně zaceleny.
Koruna: Správně vytvořená, která má (kromě silného prodlužujícího výhonu) nejméně 3 – 4 základní větve při bezpatrovém tvarování a 5 základních větví při patrovém tvarování. Délka postranních základních větví musí být nejméně 45 cm. prodlužující výhon musí mít při obojím tvarování přísně svislou polohu a musí přesahovat o 15 až 20 cm postranní základní větve.
Kořání: Úplně zdravé, mohutné, s nejméně 3 základními větvenými kořeny, v délce 35 cm, dostatečně pokrytými kořenovým vlášením.
Požadavky na stromky první třídy podle ovocnářských oblastí jsou uvedeny v tabulce na str. 73.
U sazenic druhé třídy jsou požadavky na jakost poněkud nižší. Zejména se připouští nepatrné zkřivení kmínku u kořenového krčku. Kalusový zával nemusí pokrývat celou plochu jizev, které zůstaly po odstranění čípku a prodlužujících výhonků. Méně přísné než u první třídy jsou též požadavky na vývoj větvení koruny. Kořání musí být dobře vyvinuté, mohutné a nejméně 30 cm dlouhé.
Do třetí třídy patří všechny ostatní stromky, které nevyhovují požadavkům první a druhé třídy. Stromky třetí třídy se nehodí k výsadbě do sadu. Vyřadíme je a neprodáváme. Některé z nich vysadíme ve školce, aby dorostly, avšak většinu zničíme.

3. Balení a doprava sadby

Výsadbový materiál převážíme a dopravujeme ze školky do sadů (na místa výsadby) na podzim, před začátkem mrazů. Na podzim bývá chladné a vlhké počasí, takže sadba při dopravě nezaschne. Nedoporučuje se zasílat ji na jaře. V tomto období se teplota vzduchu rychle zvyšuje a stromky mohou na cestě značně zaschnout.
K dopravě na velké vzdálenosti balíme stromky do balíků. Proto si musíme zavčas připravit potřebný balící materiál: zdrchanou žitnou a pšeničnou slámu, cepovou slámu (nejméně 100 cm dlouhou), rákos (připravíme jej během léta), suchý mech, dráty, motouzy, provázky a rohože. Sláma jařin, na příklad prosa a ovsa, není vhodná na balení, poněvadž rychle plesniví a zahnívá.

Technika balení: nejdříve svazujeme stromky do svazků po 5 až 10 kusech. Přitom je ukládáme kořeny na jednu stranu a upravíme kořání a korunky tak, aby k sobě co nejtěsněji přilehly a zabíraly co nejméně místa. Každý svazek stromků převážeme na 4 místech: dvakrát na kmenech (u kořenového krčku a přímo pod korunkou) a dvakrát převážeme korunku (uprostřed a na konci). Než svážeme koruny, zaplníme napřed prázdné prostory mezi větvemi měkkou slamou. Na svázání stromků do svazků používáme lýka nebo měkkého motouzu.
Po svázání stromků do svazků namáčíme jejich kořeny do kaše z hlíny, aby nevyschly, a přistoupíme k balení. K tomu rozložíme na speciální balící rámy nebo přímo na zem, ve vzdálenosti 25 – 30 cm od sebe, kousky motouzu nebo drátu asi 150 cm dlouhé, na ně pak rozprostřeme dlouhou slámu (cepovou) nebo rákos. Slámu klademe v několika vrstvách. První vrstvu slámy klademe s klasy směrem ke spodní části balíku a všechny ostatní vrstvy v tu stranu, kde budou koruny stromků. Na vrstvu dlouhé slámy nebo rákosu položíme ještě slabší vrstvu měkké žitné drchanky. Mimo to rozetřeme v tomto místě, kde budou kořeny stromků, vrstvu dobře navlhčeného mechu.
Když jsme uvedeným způsobem připravili obal, uložíme na něj stromky. Svazky pokládáme do balíků kořeny na jednu stranu, avšak v několika vrstvách. Do první vrstvy položíme tři svazky, do druhé dva, do třetí tři a do čtvrté dva.
Druhou vrstvu svazků pokládáme do mezer mezi první řady tak, aby byly kořeny sazenic druhé vrstvy položeny výše než kořeny stromků první vrstvy. Třetí vrstvu svazků pokládáme tak jako první vrstvu, čtvrtou tak jako druhou. Vrstvy oddělíme drchankou a v té části, kde jsou kořeny, i vlhkým mechem. Když jsme svazky takto uložili, pokryjeme je ze stran a shora stejnoměrnou vrstvou dlouhé (cepové) slámy. Balík pak pevně utáhneme (aniž poškodíme stromky) a svážíme podloženým motouzem nebo drátem. Abychom balík utáhli co nejpevněji, používáme speciálního zařízení ze silného provazu se smyčkami na koncích a ze dvou pevných kolíků.
Slámu na horní část balíku, nedaleko od místa utažení, rovně zastřihneme a na spodní části balíku ji spleteme ze dvou protějších stran ve dva pletence, do nichž zapleteme i konce motouzů. Poté obložíme kořeny stromků ze spodu mechem a drchankou, přehneme ze stran slámou a pevně utáhneme pletence.
Při zasílání na velkou vzdálenost, zejména po železnici, obšijeme spodní část balíku, avšak někdy i celý balík, rohoží nebo pytlovinu. K balíku takto připravenému připevníme štítek s vyznačením odrůdy, jakostní třídy stromků, stanice určení a odesílací stanice. Zabalíme-li do jednoho balíku několik odrůd, připevníme štítek ke každému svazku. Do odeslání musíme uložit balíky na suchém a krytím místě (pod přístřeškem nebo v kůlně).

4. Doprava stromků bez balení

Ve větším množství a na krátké vzdálenosti (nejvýše 24 – 28 hodin cesty) můžeme dopravovat stromky po železnici i bez balení. Stromky určené k odeslání vážeme po 5 kusech, při čemž každý svazek převážeme lýkem nebo motouzem na třech místech: u kořenového krčku pod korunkami a uprostřed korunky. Je-li v zásilce několik odrůd, připevníme ke každému svazku štítek s označením odrůdy. K nakládací stanici dopravíme stromky povozy nebo nákladními auty. Abychom zabránili oschnutí kořenů, položíme na dno povozu nebo auta navlhčenou drchanku ve vrstvě 8 až 10 cm. Okraj zadní stěny karoserie obložíme silnými slaměnými rohožemi, aby se kmeny neporanily. Stromky začneme nakládat od zadní stěny karoserie. Stavíme je v řadách, poněkud nakloněné k zadní stěně. Kořeny pokryjeme vlhkým mechem a mezery mezi svazky a stěnami dopravního prostředku vyplníme měkkou slámou. Shora zakryjeme stromky plachtou.
Zdrží-li se překládání stromků z vozů a aut do železničního vozu, musíme je prozatím založit do hlíny. Do železničního vozu ukládáme stromky na stojato nebo ležící. Při ukládání na stojato je lépe chráníme před poškozením.podlahu vagonu vyložíme nejprve suchou slámou ve vrstvě 8 – 10 cm, a na ni pak klademe slabší vrstvu vlhké slámy smíchané s vlhkým mechem. Potom začneme stromky nakládat. Před vlastním nakládáním namáčíme kořeny do hliněné kaše. Ve vagoně stavíme svazky v řadách, počínajíce příčnými krátkými stěnami (čely). Svazky stavíme těsně k sobě, aby se za jízdy nepohybovaly a nedřely se navzájem o sebe. Mezery mezi svazky i stěnami vozu pevně vyplníme slaměnou drchankou a kořeny stromků pokryjeme vlhkým mechem. Nejdříve vyplníme stromky jednu polovinu vozu (nalevo nebo napravo od dveří), potom druhou a nakonec střed. Když je vagon naplněn, uzavřeme dveře, ponecháme však otevřená okénka, aby mohl proudit vzduch.
Při ukládání stromků na ležato nasteleme na dno vozu vrstvu suché slámy a kromě toho ještě podél podélných stran vrstvu vlhkého mechu ve výšce 8 – 10 cm a v šířce asi 0,5 m. svazky ukládáme kořeny k podélným stěnám vozu a korunkami ke středu. Kořeny a spodní část kmínku rostlin musí ležet na podestýlce z vlhkého mechu. Po uložení první vrstvy pokryjeme kořeny a spodní část kmínku rostlin musí ležet na podestýlce z vlhkého mechu.po uložení první vrstvy pokryjeme kořeny a spodní část kmínků vlhkým mechem. Pak uložíme stejně na první vrstvu druhou, na druhou třetí vrstvu, na třetí čtvrtou atd. Mezery mezi kořeny a stěnami vozu zaplavíme vlhkou drchankou a vlhkým mechem. Když jsme vyplnili obě strany vagonu do výše okének, pokryjeme uložené stromky vlhkým mechem a slámou. Uprostřed vagonu ponecháme pak mezi dveřmi menší průchod. Aby se navrstvené stromky při jízdě nerozházely, upevníme je svislými dřevěnými laťkami.
Při dopravě stromků bez balení musí být ve voze průvodce, který pečuje za jízdy o stav sazenic. Jakmile došly stromky na místo určení, musí být ihned vyloženy a založeny do země.

5. Výdej stromků ze školky

Sadbu vydávají školky po schválení a po souhlasu karanténní inspekce. Za jakost sadby mají školky plnou odpovědnost.
Při výdeji sadby jsou školky povinny vydat příjemcům stromků průkaz (doklady) o odrůdě s přesným označením pomologických názvů odrůd, podnoží a jakosti sadby podle standardu. Výdej podnožového a výsadbového materiálu ze školek bez průkazů o odrůdě není povolen. Při vyplňování průkazů pro vydané školkařské zboží se určí jeho jakost podle těchto dokladů:
a) potvrzení o semenech, z nichž byly podnože vypěstovány,
b) průkazu o odrůdové pravosti roubů, použitých při štěpování podnoží,
c) úředního dokladu uznání stromků ve školce,
d) povolení karanténního oddělení ministerstva zemědělství SSSR.
Uvedené doklady musí mít předepsanou formu a musí být podepsány odpovědnými osobami. Průkaz o odrůdě sadby je vyplněn ve dvou stejnopisech inkoustem nebo psacím strojem a očíslován pořadovým jednacím číslem. Podepíše jej vedoucí a odborník školky a ověří jej razítkem hospodářství.
Prvopis průkazu o odrůdě bude vydán odběrateli sazenic zároveň s nákladním listem (účtem). V nákladním listě je uvedeno číslo průkazu o odrůdě. Opis (kopie) se uloží v archivu školky na dobu nejméně 10 let. Průkaz o odrůdě musí být vyplněn čitelně. Názvy druhů, odrůd a podnoží se podobně vypíší. Věk je uveden slovy. Chybějí-li v průkazu o odrůdě některá data nebo jsou-li v něm opravy, zvláště neoprávněné, nebo škrty a vymazání, je doklad považován za neplatný.
Školky všech typů vydávají průkaz o odrůdě v jednotné formě, stanovené ministerstvem zemědělství SSSR.

6. založení stromků na zimu

Stromky, určené na jarní výsadbu, založíme na zimu pečlivě do země. Pro toto založení zvolíme zvláštní místo, které nabývá zaplavováno vodou a je vzdáleno od stohů slámy, sena a od hromad kompostu, které jsou útočištěm myší. Na pozemku k tomu zvolenému urovnáme povrch a ohradíme jej.
Stromky založíme do příkopů 1 m širokých, a 50 – 60 cm hlubokých. Délka příkopu může být libovolná. Před založením stromků prohlédneme pečlivě kořeny, všechny hodně poškozené a nemocné části kořání odřízneme ostrou žabkou.
Stromky založíme do příkopu v řadách (podél šířky příkopu) poněkud šikmo, korunkami směrem na jih. Při tom zasypeme zemí nejen kořeny, ale i dolní část kmínků. Po přihrnutí sešlápneme zeminu okolo stromků a hojně zalijeme. Každou pomologickou odrůdu sazenic a jakostní třídu založíme odděleně a označíme štítky a celý pozemek, kde a v kterém příkopě je určitá odrůda založena. Před myšmi chráníme stromky jedlovým chvojím, které rozložíme mezi řadami stromků a po okrajích příkopů. V okolí pozemku, na němž jsme stromky založili, nalíčíme otrávené nástrahy.