Volba stanoviště pro školku

Nejdůležitější podmínkou zajišťující úspěšné vypěstování vysoce jakostní standardní sadby ovocných rostlin je správná volba stanoviště školky, příprava a zpracování půdy pozemku. Je známo, že školky, založené na pozemcích s nepříznivou polohou, povrchem, na chudých a nestrukturních půdách, které nebyly dobře pro školku připraveny, poskytují jen nepatrné množství sadby a velmi špatné jakosti.
Pozemek určený pro založení školky musí být spojen dobrými sjízdnými cestami s kolchozy a sovchozy zásobovaného územ, ale též se železniční stanicí nebo s říčním přístavcem. To umožňuje rychlou dopravu sadby do míst zakládání sadů a zlevňuje dovoz hnojiv a ostatního materiálu. Tím se snižují vlastní náklady sadby.
Při pěstování sadby je třeba velkého množství vody, zvláště v jižních a jihovýchodních územích, kde je nedostatek srážek. Proto je pro školku nutno volit území v blízkosti zdrojů vody, ať přirozených (řek) nebo umělých (rybníky, studny). Školka musí být chráněna před větry lesem nebo umělými výsadbami stromů. V otevřených polohách v létě vítr silně vysušuje půdu a zpomaluje růst rostlin a v zimě odvane sníh a obnaží půdu, vlivem čehož u mladých rostlin namrzá nebo zcela zmrzá kořání. Při volbě stanoviště pro školku je nutno přihlížet též k možnosti co největšího použití strojů na obdělávání půdy a zmechanizování závlahy. Z toho důvodu zakládáme školky na rovině nebo na pozemku je s mírným sklonem (2 – 5°). Směr svahu nemá velký význam, avšak v jižních oblastech nutno dávat přednost severním svahům, které jsou vlhčí. V severních a severozápadních územích – jižním a jihozápadním svahům, které jsou teplejší.
Příkré svahy nejsou pro školky vhodné, poněvadž jsou značně vydány splavování a vymílání dešťovou vodou a vodním zátopám. Mimo to je na takových půdách mechanizované obdělávání půdy ztížené, ne-li vůbec nemožné. Nežádoucí jsou pro školky i příliš vysoko položená místa (vodní předěly), vyznačující se velmi suchou půdou a vystavené ničivému vlivu větrů. Nevhodná jsou pro školky též příliš nízko položená místa s nadbytkem vláhy.
Jako povrch (místní poloha) má pro školku velký význam i půda pozemku. Pro školku se málo hodí např. písčité a těžké hlinité půdy. Písčité půdy obsahují málo živin a vláhy velmi špatně. Těžké, hlinité půdy jsou charakteristické velkou soudržností a jímavostí vody, což ztěžuje normální vývoj kořenů. Kromě toho tyto půdy pomalu vysychají po roztání sněhu, čímž se zdržují jarní práce ve školce. Písčité a těžké hlinité půdy se mohou upravit pro školku jen po mnohaleté kultivaci tím, že se vyhnojí velikým množstvím ústrojných hnojiv.
Půdy silně odizolované nebo slancovité, a též půdy zaplevelené oddenkovými pleveli a zamořené larvami kovaříků (drátovci), chrousta (ponravami) a krtonožkami nejsou pro školku vůbec vhodné.
Pro školky se nejvíce hodí strukturní lehké půdy písčitohlinité a hlinitopísčité, bohaté organickými látkami. Ty jsou výživné a vyznačují se dobrými fyzikálně agronomickými vlastnostmi (dobře přijímají a zadržují vláhu a dají se dobře obdělávat). Velký význam pro školku má též spodina. Aby rostliny ve školce dobře rostly, má být spodina propustná pro vodu. Nepropustná spodina, např. těžká hlína, zadržujíc vodu, příliš půdu zamokřuje a ochlazuje.
Hladina podzemní vody na pozemku, na němž je založena školka, nesmí být výše než 1,5 až 2 m pod půdním povrchem. Pozemky s vyšší hladinou podzemní vody jsou bez předcházejícího odvodnění pro školku nevhodné.
Kromě těchto všeobecných požadavků na polohu a půdu je si nutno povšimnout také zvláštních požadavků pro jednotlivá oddělení školky. Pro semeniště je na příklad nutno určit nejúrodnější, nejlépe obdělané a více zavlažované pozemky. V oblastech s nedostatečnou vláhou nutno pěstovat podnože na níže položených pozemcích: na úpatích svahů, na nezaplavovaných pozemcích, kde je nedostatek vláhy, semenáče se zpravidla ve vzrůstu hodně opožďují. K tomuto požadavku nutno přihlížet i při volbě pozemku ke školkování.
Pro matečnici je nutno volit mírně vlhké pozemky s úrodnou strukturní půdou. Vysoko položené suché pozemky se pro matečnici vůbec nehodí. V těchto podmínkách se sazenice obvykle vyvíjejí velmi slabě. Na nízko položených, příliš vlhkých pozemcích sazenice prodlužují růst do pozdního podzimu, nevyzrávají včas, nezískají odolnost proti nízkým teplotám a v zimě je mrazy zpravidla silně poškozují.