Vyrosení neboli vypocení plodů

Sklizené ovoce ukládáme na hromady. Pod hromadu uložíme na zem 7 – 8centimetrovou vrstvu suché slámy a nahoru hobliny. Plody klademe na hromady vysoké 50 – 75 cm. Necháme je v hromadách nejdéle 7 až 10 dní. Delší ponechávání plodů na hromadách snižuje jejich způsobilost k dalšímu skladování.
V očesaných plodech pokračují fyziologické pochody, zvláště dýchání. Přitom se plody zahřívají a na jejich povrchu se vylučují krůpěje vody, plody se jakoby „potí“. Proto nazýváme tento pochod též „rosením“ nebo „pocením“ plodů.
Kladné účinky vyrosení plodů spočívají v tom, že se objevují na plodech i menší poškození (například vpichy, pomačkaná místa). Tak je možno poškozené plody pečlivě vyřadit při třídění. Na hromadě plody dozrávají, ztrácejí přebytečnou vlhkost, lépe se zbarvují a získávají chuť vlastní příslušné odrůdě. Pozorování však dokazují, že plody, které byly uloženy na hromadě, rychleji vadnou a ztrácejí trvanlivost při dalším uskladnění. Letní odrůdy jablek a hrušek nesmíme vůbec nechávat na hromadě, poněvadž rychle přezrávají a kazí se. Vyrosení plodů má kladný význam jen tehdy, když češeme plody poněkud nedozrálé.
Plody určené k dlouhému uskladnění ve skladištích a v chladírnách nesmíme nechat vypotit. Tady je nutno česat plody ve stadiu úplné sklizňové zralosti a po sklizni je neprodleně roztřídit a balit.