Ovoce má pro lidskou výživu značný význam. Obsahuje živiny nutné pro lidský organismus, cukry, dusíkaté sloučeniny, tuky, kyseliny, minerální soli, vitamíny, koloidy, enzymy (fermenty), aromatické látky, třísloviny a jiné. Mimo to je ovoce nenahraditelné svými chuťovými vlastnostmi.
V ovovci je zvláště mnoho uhlohydrátů. Ve zralých plodech tvoří většinu uhlohydrátů cukry snadno organismem přijímané: glukosa, fruktosa a sacharosa. Množství těchto cukrů v různém ovoci není stejné: v jablkách je jich 10 – 25%, ve višních 8 – 15%, v broskvích 13 – 18%, v jahodách 5 – 8%.
Většina ovoce obsahuje jen nepatrné množství bílkovin a tuků. V jablkách, hruškách, višních a ve vinných hroznech nepřevyšuje množství bílkovin 1% a tuky v nich nejsou vůbec. Ořechy jsou naopak velmi bohaté bílkovinami i tuky; obsah bílkovin dosahuje u nich 17%, tuků 70%.Obsah kyselin, tříslovin a aromatických látek v ovoci umožňuje jeho lepší stravitelnost.
Ovoce je ve výživě zvláště významné pro značný obsah vitamínů, které jsou naprosto nutné pro normální činnost organismu. Nepřítomnost vitamínů nebo jejich nedostatek ve stravě oslabuje organismus a vede k vážným onemocněním, jako jsou kurděje, oční nemoci, nádory a opuchliny, zpomalení růstu a vývoje organismu a mnohé jiné. Obsah vitamínů není stejný v různých plodech. Z jablek zaujímá první místo, pokud jde o vitamíny, Antonova. Bohaté na vitamíny jsou též odrůdy Babuškino, Slavjanka, Anýzové a některé jiné.
Neobyčejně velký význam mají citrusové plodiny (argumy) – citrony, pomeranče a mandarinky. Vedle vzácných chuťových vlastností obsahují velké množství vitamínů. Mezi kulturními bobulovinami je černý rybíz obsahem vitamínů na prvním místě. Jeho bobule obsahují až 0,4% celkové váhy vitamínů.
Zvláště velké množství vitamínů je v plodech šípků. Tady zaujímá šípek první místo mezi ovocnými plodinami. Podle údajů Vocoronské biologické stanice ministerstva potravinářského průmyslu je obsah vitamínů v plodech šípků desetkrát větší než v plodech černého rybízu, padesátkrát větší než citronu a stokrát větší než v jablkách.
Kromě šípků má vysoký obsah vitamínů vlašský ořech, jehož nedozrálé jádro a slupka obsahují vitamínů až 3% své váhy. Broskve, višně, meruňky a vinné hrozny obsahují nepatrné množství vitamínů.
Ovoce se používá nejen čerstvého, ale značná část se spotřebovává i v potravinářském průmyslu k průmyslovému zpracování. Z ovoce se vyrábějí povidla, ovocné pasty, marmelády, rosoly (želé), zavařeniny, kompoty, konzervy, šťávy, sirupy, ovocné likéry a vína. Značné množství plodů se suší a nakládá. Zpracované ovoce se může delší dobu uskladňovat, při čemž ztrácí poměrně málo na svých cenných chuťových a výživných hodnotách.
Divoce rostoucí ovocné stromy a keře, jejichž plodů užíval člověk už v prvotních přirozených podmínkách, jsou v naší vlasti známé již z dob předhistorických. Avšak s kulturním pěstováním a vysazováním těchto rostlin bylo u nás započato asi ve XIV. Století. Do druhé poloviny XVIII. Století se ovocnářství vyvíjelo velmi pomalu. Tehdy byly vysazovány z polokulturních ovocných odrůd jen jednotlivé menší statkářské sady spotřebitelského rázu. Po zrušení nevolnictví se zemědělství a současně i ovocnářství začalo vyvíjet rychleji. Zvláště mohutný rozmach ovocnářství nastal v 80. až 90. letech 19.století.