Způsoby pěstování jahodníku

Dříve byl jahodník obvykle pěstován na záhonech. Zkušenosti však ukázaly, že záhonová výsadba je většinou neracionální. Vyžaduje mnoho práce, neboť vylučuje možnost použít potažní a strojové obdělávky. Podle údajů získaných pokusy Moskevské ovocnářské stanice snižuje tato výsadba, zvláště na výše položených a suchých stanovištích, také značně výnosnost a jakost plodů. Vysvětluje se to tím, že půda na záhonech ze všech stran silně osychá, a rostliny pak trpí nedostatkem vláhy.
Přes tyto nedostatky nelze však zcela upustit od záhonové výsadby jahodníku.
V severních oblastech, v těžkých, příliš vlhkých půdách (v oblasti leningradské a archangelské), kde je v létě dostatek srážek, je nutno používat výsadby záhonové.
V jižních suchých oblastech (oblast krymská, Severní Kavkaz), kde bývá jahodník pěstován při umělém zavlažování, vysazuje se pro usnadnění zavlažování a k ochraně rostlin před výsušnými větry na „prohloubených záhonech“.
Ve středním pásmu (v oblasti moskevské a voroněžské) je možno pěstovat jahodník záhonově jen na níže položených, vydatně zavlažovaných pozemcích s nepropustnou spodinou kde by mohla půdní voda stát, a také na záhumencích, kde se pracuje ručně. Avšak jahodovny tržního typu musíme ve středním pásmu zakládat na rovině bez záhonů, abychom mohli ošetřování co nejvíce zmechanizovat.
Záhony obvykle upravíme 25 – 30 cm vysoké. Na níže položených a příliš vlhkých pozemcích, zvláště v severních oblastech, děláme záhony až 40 cm vysoké, aby půda lépe prosychala a zahřívala se. Šířka záhonů je 1 m. Mezi záhony necháme pěšiny 30 – 35 cm široké. Záhony musíme rozmístit na pozemku tak, aby pomáhaly odstraňovat na vlhkých stanovištích přebytečnou vláhu, a naopak na suchých místech aby vodu zadržovaly. Na příkrých svazích je nutno zakládat záhony napříč svahu k zadržení vláhy a na zábranu splavování půdy. Směr záhonů je nutno upravit pokud možno od severu k jihu. Přitom se záhony stejnoměrněji prohřívají a jejich okraje neprosychají.

Záhony zakládáme takto:

Na připravených pozemcích vyoráme v určitých vzdálenostech pluhem brázdy, poté vybereme lopatami půdu z brázd a rozhodíme ji na povrch záhonů. Povrch záhonů urovnáme hráběmi a okraje ztužíme lopatou, aby se nesesypávaly. Pro jarní výsadbu připravíme záhony na podzim a před výsadbou je opravíme. Pro podzimní výsadbu je založíme 10 – 15 dní předem.
Na rovině sázíme jahodník v přímých řadách které vyznačíme potažním znamenákem. Znamenák je velmi jednoduché nářadí, které může zhotovit každý tesař. Hřeby znamenáku musí být posuvné, aby bylo možno měnit šířku meziřadí.
Při vyznačování musíme dbát, aby byly řady přímé, protože pokřivené řady ztěžují obdělávání meziřadí. Přímé řady vyznačíme tak, že vedeme znamenák poprvé podél napjaté šňůry, a pak vždy podél okrajové rýhy vyznačené znamenákem za předchozí jízdy. Řádky vyznačujeme podélně i příčně. Body, kde se rýhy křižují, vyznačují místa výsadby rostlin.
Nutným předpokladem pro úspěšnou práci se znamenákem je pečlivé zpracování půdy, bez hrudek, drnů a zbytků kořání.
Se znamenákem pracují dva lidé, jeden vede koně a druhý řídí znamenák. Při zakládání menších jahodoven lze používat ručního znamenáku.
Jahodník je možno vysazovat také podle šňůry. Při této výsadbě lze dodržet přímější řady, avšak výsadba je zdlouhavější.