Vlastnosti maliníku a ostružiníku

Maliník patří k čeledi růžovitých (Rosaceae). Maliníku je asi 120 planých druhů. Kulturní odrůdy pocházejí hlavně od těchto 4 druhů: od obyčejného červenoplodého maliníku, chloupkatého nebo amerického maliníku, ostružiníkového černého maliníku a purpurového maliníku. Evropské odrůdy pocházejí od obyčejného neboli lesního maliníku. Charakteristickou zvláštností evropského maliníku je, že má přímé, vysoké (až 1,5 – 2 m) výhony s měkkými, krátkými ostny. Kořání má velké množství vedlejších kořenů, které se rozprostírají ve vrchní půdní vrstvě (10 – 20 cm hluboko). Na kořenech je velké množství pupenů, z nichž vyrůstají za příznivých podmínek kořenové odnože, kterých se v praxi používá jako sadby.
Ostružiníkové maliníky se liší od evropských tím, že jejich letorosty jsou posety tvrdými ostny. Keře mají rozložitý tvar, takže se vrcholky výhonů dotýkají povrchu půdy. Některé odrůdy mají poléhavé výhony, což ztěžuje zpracování půdy, kromě toho se plody těchto odrůd znečišťují a stávají se nevhodnými pro upotřebení jako čerstvé. Kořání vytváří mnoho vedlejších kořenů, pronikajících hluboko jako čerstvé. Kořání vytváří mnoho vedlejších kořenů, pronikajících hluboko do půdy (až do hloubky 3 m). proto může ostružiníkový maliník čerpat vláhu proti suchu. Kořeny ostružiníkového maliníku netvoří kořenové odnože (na kořenech nejsou pupeny), a proto jej rozmnožujeme hříženci a vrcholovými pupeny.
Ostružiníkový maliník je méně odolný proti mrazům než obyčejný evropský maliník.
Maliník je polokeř s vytrvalým kořáním a s jednoletými a dvouletými výhony. Na jednoletých výhonech plody nebývají, za vegetace ukončí svůj vzrůst a zakládají plodné pupeny. V druhém roce se z postranních a vrcholových pupenů těchto výhonů tvoří poměrně malá rozvětvení, na nichž se vyvíjejí nevelké květy a plody. Po odplození výhony odumírají a dorůstají místo nich nové. V teplém létě s normálním množstvím srážek ukončují jednoleté výhony svůj vzrůst a vyzrálé vstupují do zimy. Za chladného příliš vlhkého léta se růst výhonů prodlužuje, takže nevyzrávají a v zimě zmrzají.
Vyzrávání výhonů závisí do značné míry na podmínkách výživy a na odrůdových vlastnostech. Na výživných půdách výhony často pro bujný růst nevyzrají do příchodu mrazů. Výnos maliníku závisí hlavně na stupni vyzrávají jednoletých výhonů. Proto je při zakládání malinovny nutno věnovat velkou pozornost výběru odrůd podle klimatických a meteorologických podmínek stanoviště. Výnos maliníku je v nynější době průměrně 2 až 3 tuny z hektaru. Tento výnos je mimořádně nízký. Jak však ukazují zkušenosti vzorných ovocnářů, lze dosáhnout při dobrém ošetřování malinovny 7 až 8 tun z ha.
Doba trvání malinovny závisí na půdních podmínkách stanoviště, a hnojení a ošetřování. Průměrná doba trvání malinovny je 10 až 15 let. První sklizeň dává maliník druhý rok po výsadbě. Čtvrtým až pátým rokem dává malinovna maximální sklizeň, která se udržuje přibližně 10 let, načež začínají keře stárnout a plody se zmenšují. Malinovnu starší 12 až 15 let není účelné dále udržovat, a proto se ruší. Po zrušení je nutno věnovat pozemek po dobu 2 až 3 let jiným plodinám (luskovinám nebo okopaninám), pak je opět možno založit malinovnu na témž místě.
Pěstování maliníku je značně rozšířeno. Roste téměř ve všech oblastech, od Bílého moře až k jižním hranicím SSSR. Hlavní tržní výsadby maliníku jsou soustředěny ve středních oblastech RSFSR a na Ukrajině. V nynější době zaujímá maliník první místo mezi kulturami drobného ovoce. jeho výsadby tvoří více než 40% z celkové plochy plantáží drobného ovoce.
Maliník kvete velmi pozdě (začátkem června, v severnějších oblastech až v polovině června). Proto není maliník téměř vůbec ohrožován jarními mrazíky. V tom je jeho přednost před jinými záhy kvetoucími drobnoplodými druhy. Kvetení se protahuje na dlouhou dobu, až na 1 ½ měsíce. Proto nedozrávají plody najednou a zrání trvá 20 – 30 dní. U maliníku trvá období od začátku květu do začátku uzrávání plodů 25 až 30 dní.
Doba dozrávání malin závisí také na oblasti, v níž maliník roste. Na jihu začínají dozrávat maliny v polovině června, ve středním, černozemním pásmu koncem června až začátkem července, v severovýchodních oblastech koncem července.
Podle doby dozrávání dělíme odrůdy na rané, středně rané a pozdní. K raným odrůdám patří: Viking, Volžanka, Marlboro, Kuzminova novinka, Turner, Plodná. Ke středně raným: Ruská, Usanka, Anglická, Fastolfova. K pozdním: CUtberth, Progress a Texas.
Mezi odrůdami maliníku jsou remontantní odrůdy, které dávají dvě sklizně v jednom vegetačním období. K těmto odrůdám patří: Anglická, Billardova aj. Remontantní odrůdy se pěstují jen na jihu v oblastech Dlouhým vegetačním obdobím, kde dávají letní a podzimní sklizeň. V oblastech středního a severního pásma podzimní sklizeň remontantních odrůd nedozrává, nevyzrálé jednoleté výhony těchto odrůd bývají postiženy mrazy a silně namrzají.
Podle chuťových vlastností se odrůdy maliníku dělí na desertní, stolní a konzervní. K dezertním odrůdám se řadí: Ruská, Viktoria, Viking, Volžanka, Kuzminova novinka, Usanka aj. Ke stolním: Marlboro, Goliáš, Cunetrth aj. Ke konverzním: Anglická, Texas, Plodná aj. Z konverzních odrůd se vyrábějí zavařeniny, šťávy, sirupy a velmi jakostní likéry a vína.
Nedostatkem maliníku je, že plody nelze uchovávat a že jsou špatně způsobilé k dopravě.
Ostružiník se pěstuje v SSSR jen nepatrně. Roste v přírodě divoce jako porost ve všech krajích, zvláště na Kavkaze.
Ostružiník má velké množství různých typů odborných proti suchu, s velkými a chutnými plody. Ostružin se používá hlavně k průmyslovému zpracování.