Škůdci kořání
1. Chrousti
Chroust obecný a mlynařík obecný jsou velcí brouci, až 2,8 cm dlouzí, s tvrdými, červenohnědými krovkami. V letech hromadného výskytu působí ožíráním listů velké škody listnatým stromům. Larvy chroustů jsou veliké, masité ponravy, které ožírají kořeny mladých stromků, což často zaviní nejen zasychání, ale i úplné odumírání rostlin. Různé druhy chroustů jsou značně rozšířeny v evropské části SSSR a na Sibiři.
Při volbě pozemku pro sad nebo pro školku je nutno připravit zkušební výkopy (sondy), abychom zjistili, jak je půda zamořeny ponravami. Jsou-li tam ponravy, musíme od nich napřed pozemek očistit. V severním a středním pásmu nesmíme bez předběžného přezkoumání přidělit pro mladé sady zatravněné panenské půdy. V tomto pásmu se soustřeďují chrousti na sluncem dobře prohřátých, otevřených stanovištích. Na jihu a na jihovýchodě se chrousti usazují zejména v sousedství lesů.
Kořeny mladých výsadeb bývají ohlodávány ponravami chroustů těchto druhů: chrousta maďalového, obecného, chrousta letního a mlynaříka obecného (na jihu).
Způsoby boje
Způsob boje s ponravami vyžaduje pečlivého obdělávání půdy před výsadbou na jaře a v létě, kdy jsou ponravy ve vrchní vrstvě půdy. Za pluhem sbíráme ponravy ručně, hromadně je hubí v této době také ptáci.
V posledních letech byl vypracován nový způsob boje proti ponravám. Při něm otrávíme půdy na celé ploše pozemku 12% práškovým hexachloranem. Přípravku používáme před obděláváním půdy. Stejnoměrně jej rozhodíme a pak zaořeme. V černozemním pásmu spotřebujeme na 1 hektar 200 – 300 kg přípravku.
Při silném zamoření půdy použijeme fumigace paradichlorbenzenem, který dáváme do jamek nebo do brázdiček, hlubokých 5 – 10 cm, jež ihned zakryjeme půdou. Na 1 délkový metr používáme dávky 10 až 20 paradichlorbenzenu. Fumigace půdy je nákladná a lze jí použít jen na malých plochách.
Tohoto způsobu můžeme použít také ve výsadbách. Jed vpravujeme do půdy ve vzdálenosti 15 až 20 cm od kořenového krčku strom, brázdičky děláme v kruhu kolem stromů. Ke každému stromu dáme 20 – 90 g paradichlorbenzenu. Nejlepší účinek má opatření na písčitých, dobře prohřátých půdách. Na těžkých půdách a za studeného, deštivého počasí je účinek slabší. Ochranu provádíme v teplém údobí roku, kdy se stěhují ponravy do svrchních vrstev půdy. Čím dále postupujeme k severu, tím více musíme zvyšovat dávky paradichlorbenzenu.
