Škůdci pupenů, nasazených plodů a ovoce

do této skupiny škůdců patří velké množství velmi škodlivých druhů. Při hromadném výskytu vznikají často velmi značné ztráty sklizně.

1. Květopas jabloňový

Je to menší brouček, dlouhý asi 4 – 5 mm, hnědošedé barvy, podobné kůře jabloňové. Je rozšířen v celé evropské části SSSR.
Květopas jabloňový přezimuje jako dospělý brouk v suchém listí, v drnu, pod odpadky ze sadu a na jiných krytých místech. Záhy na jaře vylézá brouk ze zimního úkrytu a leze po kmenu do koruny jabloní. Jak se živí, napichuje pupeny. Na místě vpichu se objeví průzračná kapka. „Pláč pupenů“, jak je tento zjev nazýván v SSSR, je prvním ukazatelem výskytu květopasu jabloňového v sadě. Jakmile se objeví květné pupeny, klade do nich květopas vajíčka, zpravidla po jednom do každého pupenu. Z vajíček vylíhlé larvy vyžírají ústroje v květu: tyčinky, pestíky, a zároveň slepují okvětní plátky svými výměšky. Proto se poupě neotevře. Květní poupata poškozená v době květu se nápadně odlišují od ostatních květů barvou. Po 15 až 20 dnech života se proměňují larvy kukly. Záhy po odkvětu se objevují mladá brouci, kteří požírají po dobu 10 až 15 dní listy a skeletují je. Do konce léta se brouci ukrývají pod kůrou nebo na stinných místech koruny. S příchodem podzimu zalézají do zimních úkrytů.

Způsoby boje

V době nalévání pupenů, jakmile se brouk objeví na stromech, setřásáme jej na podložené plachty. Při prudkém úderu na větev se brouk neudrží a spadne na plachtu. K setřásání použijeme dřevěných tyčí, obalených měkkou plstí, abychom úderem nepoškodili kůru stromu. Spadené brouky ihned na místě vsypeme z plachty do konve s petrolejem nebo je spálíme. Je velmi důležité, abychom rozprostřeli plachty pod celou korunu stromu, jinak spadnou někteří brouci na zem, a za nějakou dobu vylézají opět na strom.
Brouky je nutno setřást při teplotě nejvýše 10°C, při vyšší teplotě odlétnou a setřásání se mine účinkem. Nejlépe je setřásat je časně zrána a pozdě zvečera, za bezvětří. Podle intenzity napadení je nutno opakovat setřásání brouků až do uvolnění květných poupat.
Ve velkých sadech můžeme místo setřásání brouků poprašovat práškovým DDT. V době vylézání brouků z poškozených květních poupat, když se již živí listy, doporučujeme se poprašovat sad žaludečními jedy z potažních nebo traktorových poprašovačů.
Nejlepším jedem proti květopasu jabloňovému je arseničnan vápenatý. Na jeden hektar je ho třeba 12 – 15 kg. Můžeme použít čistého jedu nebo ve směsi s vápnem v poměru 1 : 1. Můžeme také použít práškového 5% DDT.
Jsou-li v sadě kvetoucí rostliny, může poprašování škodit včelám, které by se mohly otrávit při návštěvě květů poprášených jedem. Proto je nutné odvézt včely na dobu poprašování sadu. Pást hospodářská zvířata na pozemcích poprášeného sadu je přísně zakázáno.
Poprašujeme nejlépe v časných ranních hodinách a pozdě večer, za bezvětří. Tento způsob boje s květopasem jabloňovým je velmi účinný.
V červenci způsob boje s květopasem, kdy se usidluje brouk na kmenech po odchlipující se kůrou, doporučuje se očistit kůru od brouků na podložku, která se pak spálí. Tak je možno zničit velké množství brouků květopasu.

2. Zobonoska jabloňová

Je to brouček zlatě malinové barvy se zelenavým odstínem. Působí značné škody ovocným výsadbám, hlavně v jižních ovocnářských pásmech (Krym, Kavkaz, Střední Asie, jižní Ukrajina). V severnějších oblastech se vyskytuje řidčeji. Poškozuje jabloně, slivoně, meruňky, trnky a broskvoně.
Brouk přezimuje ve vrchních půdních vrstvách a částečně i pod kůrou kmene. Na jaře živí se zobonoska jabloňová rašícími pupeny. Jakmile začnou nasazovat peckoviny plody, klade do nich hned vajíčka. Později, když začínají nasazovat plody jabloně, přechází i na ně a pokračuje v kladení vajíček. Údobí kladení vajíček je u zobonosky jabloňové velmi dlouhé a trvá až do srpna.
Při kladení vajíček se zobonoska jabloňová živí dále a nabodává mnoho plodů. Při nabodávání plodů přenáší do nich nákazu moniliosy, jejíž spory zanáší do ran. Po nakladení vajíček nakusuje zobonoska jabloňová stopky, čímž se zastavuje vývin plodů, plody rychle zahnívají a opadávají. Larva se může živit jen pletivem shnilého plodu. Vyspělá larva se stěhuje ze spadlého plodů do půdy, kde se v dalším roce (koncem června až začátkem července) zakuklí. Koncem léta vylézá brouk. Zobonoska jabloňová má tedy dvouletou generaci. Mladí brouci se živí až do pozdního podzimu připravenými pupeny ovocných stromů. V tomto údobí působí zobonoska jabloňová ovocným stromům velmi značné škody tím, že ničí listy příštího roku.

Způsoby boje

Je to celý souhrn opatřen. V období od nalévání pupenů do květu stromů, když se objevují brouci, setřásáme je na plachty nebo poprašujeme stromy práškovým DDT.
Pravidelné sbírání spadlých plodů jak pod peckovinami, tak i pod jádrovinami je účinným způsobem boje proti zobonosce jabloňové. Shnilé plody je nutno ihned zničit. V době opadu plodů se doporučuje poprašovat sady žaludečními jedy nebo DDT. Po 7 až 8 dnech opakujeme poprašování. V srpnu se doporučuje zorat půdu a přerýt pásy kolem kmenů, abychom zničili kukly zobonosky jabloňové. Abychom zneškodnili dospělé brouky, vytvoříme na podzim okolo kmenů umělé úkryty ze spadlého listí, do nichž brouci na zimu zalezou. Když začne chladné počasí, spálíme tyto nástrahy.

3. Zobonoska zlatá

Je nejnebezpečnějším škůdcem třešní a višní. Poškozuje také meruňky a broskvoně. Při hromadném výskytu zničí veškerou úrodu třešní a višní. Zvláště velké škody působí v oblastech Povolží, ale také v jižních ovocnářských oblastech. Je zelenavě malinové barvy, dlouhá 5 – 9 mm a pokrytá našedivělými chloupky.
Brzy z jara vylézá brouk na povrch půdy a zalézá do korun stromů, kde se živí rašícími pupeny a později květy a nasazenými plody. Poškozuje plody tím, že v nich vyžírá otvory nepravidelného tvaru. Plody se znetvořují a ztrácejí jakost. Ke konci doby opadu kalíšků u višní a třešní začíná samička klást vajíčka. Klade po jednom vajíčku dovnitř třešňové nebo višňové pecky. Každá samička může naklást až 150 vajíček. Vajíčka klade až do doby, kdy začínají pecky tvrdnout. Larva se vyvíjí uvnitř pecky a živí se jádrem. Dospělá larva opouští plod a zalézá do půdy, kde vytvoří kolébku, zakuklí se nebo zde přezimuje, načež se zakuklí na jaře příštího roku.

Způsoby boje

Hlavním způsobem boje proti zobonosce zlaté je dvojí postřik stromů 1% roztokem fluorokřemičitanu sodného nebo fluorokřemičitanu barnatého. Poprvé postřikujeme ihned po odkvětu, po druhé 8 dní po prvním postřiku. Postřik můžeme nahradit poprášením arseničnanem vápenatým nebo práškovým DDT.
Na počátku a ke konci květu se doporučuje setřásat brouky ze stromů. Jakmile začnou plody padat, je nutno sbírat je a ničit.
Při sklizni třešní a višní se doporučuje používat košíků obšitých uvnitř plátem. Za 24 hodin přesypeme sklizené višně do druhého košíku a zničíme všechny larvy vylezlé z plodů. Na podzim přeryjeme hluboko půdu pod stromy, abychom zničili larvy a kukly zobonosky zlaté.

4. Obaleč jablečný

Je to malý motýlek s křídly zbarvenými jako kůra stromů. Na konci předních křídel má skvrny bronzové barvy, létá za soumraku.
Obaleč jablečný je nejnebezpečnějším škůdcem plodících sadů ve všech ovocnářských pásmech. Zvláště silně škodí v jižních oblastech, kde má každý rok dvě, někdy i tři generace. Každá samička naklade až 100 vajíček.
Škodí na jabloních a hrušních. Housenka obaleče prokouše slupku plodu a vyžírá chodbičku až k jádřinci, kde vyžírá semena. Poškozené plody padají ze stromu mnohem dříve, než dozrají (dospějí). Čím více je v sadě obalečů, tím více bývá odpadu. V suchých a horkých létech bývá obaleč pohromou v sadě i ve středním ovocnářském pásmu. Plody jsou poškozovány po celé údobí dozrávání.
Obaleč jablečný přezimuje jako housenka v pevném pavučinovém zámotku. Na jaře, když se zvyšuje teplota na 12 až na 14°C, zakuklí se housenky uvnitř zámotků a za 2 až za 3 týdny, podle stavu teploty, vyletuje motýlek. Samička začne 5. až 6. den klást vajíčka, a to po jednom, na listy a částečně i na nasazované plody. Vylíhlé housenky se mohou nějakou dobu živit na rubu listu, potom požírají slupku plodu a pronikají do něho. Nadále se pak housenky živí jen uvnitř plodu.
Dospělé housenky opouštějí plod a hledají chráněné místo na zakuklení. Zalézají do trhlin kůry, do dutin a v mladých sadech do trhlin v půdě. Když opouštějí plody, který byl již ze stromu sklizen. Zalézají do stěn a sloupů ve skladištích ovoce, do košů, beden a podobných obalů na ovoce. dospějí-li housenky dříve, zakuklují se hned ještě v létě a motýli zplodí druhou generaci tím, že kladou znova vajíčka na plody a listy. Toto pokolení bývá zvláště početné a škodlivé. Čím je léto teplejší a sušší, tím početnější bývá druhá generace, a tím větší jsou ztráty plodů.

Způsoby boje

Skrytý způsob života housenek obaleče (v plodech), kladení vajíček po dlouhou dobu, veliká rozmanitost míst na přezimování, to vše značně ztěžuje boj proti tomuto škůdci. Jednotlivými způsoby boje nedosáhneme cíle. Proto musíme použít souhrnu opatření zamřených ke zničení obaleče v různých stadiích jeho vývoje.
Ke zničení přezimujících housenek obaleče musíme učinit na zimu tato opatření:

1. Po sklizni ovoce, avšak před orbou, odstraníme z celé plochy sadu spadlé listy, větve a ostatní odpadky v sadech a všechno hned spálíme.
2. Na podzim zořeme meziřadí do hrubé brázdy a přeryjeme půdu v pásech kolem stromů.
3. Očistíme tupými škrabkami kůru na kmenech a na hlavních větvích do rozprostřené plachty nebo do pytloviny, všechny zbytky ihned spálíme a zároveň očistíme stromy i jiných druhů, v alejích a ochranných lesních pásech, sousedících s ovocnými výsadbami. Zvláštní pozornost musíme věnovat stromům s drobnými plody – jabloni čínské a jabloni lesní, na nichž se soustřeďuje každý rok velké množství obalečů.
4. Vyklučíme staré pařezy a dutiny stromů zacpeme štěrkem a vápenným cementem.
5. Obaly na ovoce dezinfikujeme odpadovou párou nebo je ponoříme na 5 až na 10 minut do vřelé vody.
6. Dezinfikujeme podpěry ponořením jejich spodních částí do odpadového strojního oleje na 5 až 10 minut.

V létě používáme chemické metody boje. V jižním a ve středním pásmu postřikujeme proti první a proti druhé generaci, a to v době, kdy samičky začínají klást vajíčka. V severnějších oblastech postříkáme jen proti první generaci. Abychom stanovili dobu postřiků, musíme pozorovat, kdy obaleč létá. K tomu zřídíme v sadě menší zahradní skříňku, jejíž stěny jsou z látky, kromě jedné, skleněné, jíž pozorujeme. Brzy na jaře nebo v předchozím podzimu dáme do skříňky zámotky obaleče. Z jara skříňku denně prohlížíme a zaznamenáváme let motýlů. Let obaleče nastává ve středním pásmu nejdříve v posledních dnech květnových. Této době přizpůsobíme také postřik, který opakujeme po 10 dnech.
Proti obaleči použijeme postřiku žaludečními neboli střevními jedy: svinibrodskou zelení (15 g jedu na konev vody s dvojnásobným množstvím vápna), arseničnanem vápenatým (30 g na konev s dvojnásobným množstvím vápna). Dobrých výsledků dosáhneme, přidáme-li k žaludečnímu jedu 1% emulzi z oleje a jílu a také anabasinsulfátu nebo nikotinsulfátu (10 g na 1 konev roztoku).
Zvlášť důležité je ničit housenky první generace škůdce v době, kdy se zakuklují. Dospělé housenky se většinou zakuklují na kmenu a na hlavních větvích ovocných stromů. K vyhubení housenek připevňujeme na kmeny stromů lapací anebo otrávené pásy. Otrávené pásy mají tu výhodu, že housenky, které do nich nalezou, zhynou, takže není třeba pásy prohlížet a housenky ničit. Lapací pásy musíme kontrolovat každých 7 až 10 dní, jinak jsou zbytečné, naopak pomáhají zakuklení housenek. Lapací pásy můžeme vyrobit z pytloviny nebo z přeloženého papíru.
Pásy musíme dávat na kmeny, než s objeví červivé spadlé plody, ve středním pásmu nejpozději 20. června. Zpoždění způsobuje, že se první dospělé housenky, které dávají zpravidla druhou generaci, zakuklí mimo pásy, a proměňují se tedy v motýly. Lapací pásy připevňujeme na spodní část kmenů. Na hlavní větve musíme dávat pásy lepové, které zadržují housenky, když opouštějí koruny stromů.
Otrávené pásy připravujeme takto: v naftě rozpouštíme technický DDT ( na 1 litr nafty 150 g DDT), přichystané pásy namáčíme do roztoku, vyjmeme je, necháme naftu stéci, a pak je vysušíme. Přitom se nafta vypaří a DDT vystoupí ve formě bílých krystalků.
Obalečem poškozené plody před dozráváním padají a jsou v nich často housenky. První noc opouštějí housenky spadané plody, a hned se zakuklují v sadě. Má tedy včasný sběr spadených plodů v boji proti obaleči velký význam. Všechny sebrané spadané plody musíme ihned odklidit ze sadu.
Spadané plody je nutné sbírat nejen pod kulturními jabloněmi, ale jsou-li v sadě plané, i pod nimi. Ukládáme-li sesbírané plody dohromady, vytvoříme v různých místech sadu nová ohniska obaleče. Proto musíme upravit pro spadané ovoce zvláštní místa, není-li možno odklidit je ze sadu ihned. Na zvláštních místech upěchujeme dobře půdu, místo ohradíme jednou řadou prken, na jejichž vnitřní stěnu upevníme otrávené pásy. Housenky obaleče, které do nich nalezou, uhynou. Ke sběru padavek se hodí nejlépe košíky z vrbového proutí, v nichž se housenky obaleče nezadržují. Nejlépe je sbírat padavky k večeru.
Před sklizní je nutno zbavit všechna ovocná skladiště a přístřešky nečistot, slámy a hoblovaček z minulého roku. Na kůlech zamažeme všechny trhliny štěpařským voskem nebo smolou a klademe na ně lapací pásy, a to několik nad sebou. Po sklizni pásy sejmeme a zbavíme je zámotků obaleče.

5. Obaleč švestkový

Je velmi nebezpečným škůdcem slivoní. Někdy škodí také na meruňkách. Poškozené nezralé plody opadnou jako červivé padavky.
Škodí v jižních ovocnářských pásmech. Dává obvykle dvě generace, na Kavkaze tři. Plody poškozené druhou generací nepadají. Zůstávají viset na stromech, neboť bývají často napadeny moniliosou a shnijí. Při sklizni vyřazujeme plod poškozené obalečem jako odpad.
Obaleč švestkový přezimuje ve stadiu housenky v trhlinách kůry a v dutinách stromů. Housenky se na jaře zakuklují. Motýl klade vajíčka na nezralé plody. Vylíhlé housenky se zavrtávají do plodu a vyžírají v něm chodby. Dospělé housenky opouštějí plody a zakuklují se pod stromy v půdě. Motýli vyletují přibližně v první polovině července.
Housenky druhé generace působí stejné škody, nezakuklují se však v půdě, nýbrž na stromě.

Způsoby boje

Boj s obalečem švestkovým záleží ze souboru těchto opatření:
1. Periodické kypření půdy kolem kmenů do hloubky 4 až 5 centimetrů v době zakuklení housenek první a druhé generace.
2. Letní postřik žaludečními jedy: první v době, kdy plody dosáhly velikosti velkého lískového oříšku, v době líhnutí housenek první generace; druhý v době letu motýla a líhnutí housenek druhé generace.
3. Denní sběr poškozených spadaných plodů a ničení plodů.