Škůdci na kmenech a větvích stromu
Pro ovocné výsadby jsou také velmi nebezpeční škůdci hlavních částí stromu – kmene a větví.
1. Myši
Myši poškozují hlavně jabloně a hrušně, avšak při hromadném výskytu často poškozují i peckoviny.
Myši jsou rozšířeny ve všech pásmech. Zvláště silně podporujeme hromadné rozmnožení myší špatným obděláváním půdy, neboť plevelem zarostlé meziřadí v sadě je jejich útočištěm. Při prohlídce těchto pozemků můžeme zjistit v letech hromadného rozmnožení na sta myších děr. Hlavním opatřením v boji proti myším je tedy v sadech obdělávání půdy, ničení plevele, přeorání meziřadí a přerytí pásů mezi stromy i půdy kolem kmenů.
Myši začínají poškozovat stromy na podzim, avšak zvláště veliké škody působí v zimě a záhy z jara. Pod sněhem si udělají chodby a ohlodávají kůru u kořenového krčku. Ohlodávání kmínku kolem dokola způsobí uhynutí mladých stromků, které prvním rokem usychají. Není vzácný zjev, že myši zničily i velkou plochu mladých výsadeb.
Způsoby boje
Boji s myšmi musíme věnovat největší pozornost. Vytvoření podmínek které zabraňují hromadnému rozmnožení myší, je základním článkem v boji proti nim. Každý rok je nutno obdělávat sad podle zásad vyspělé agrotechniky: přeorávat meziřadí a přerývat půdu kolem kmenů, usilovně bojovat proti plevelu, odstraňovat meze, které bývají útočištěm myší. V sadě není přípustné zakládat stohy. Osetím meziřadí obilninami anebo udržování víceletých jetelotráv, tvořících drn, pomáháme hromadnému zaplevelení sadu myšmi.
Abychom uchránili ovocné výsadby před poškozením myšmi, musíme na podzim všechny mladé stromky ovázat. Můžeme k tomu použít slunečnicových stonků, chvojí, rákosu a mulchovacího papíru. Sláma se k ovázání nehodí, protože přiláká myši. Stromky musíme ovazovat pevně od povrchu půdy až k hlavním větvím. Na jaře obvaz sejmeme.
Dobrých výsledků dosáhneme udusáním sněhu ve dnech oteplení. V udusaném sněhu nemohou myši dělat chodby ke stromům. Nakopčení sněhu ke stromům a udusání chrání stromy před poškozením myšmi.
Myši působí velké škody školkám. Na pozemcích, na nichž je v půdě založená půda, poškozují sadbu, proto musíme takové pozemky obehnat příkopy, do nichž klademe otrávené nástrahy.
2. Zajíci
Zajíci působí velké škody mladým stromům. Ohlodávají kůru hlavních větví, ohryzují a okusují mladé větve. Abychom uchránili stromy před zajíci, musíme ovázat kmeny a hlavní větve. K tomu můžeme použít povřísel ze slámy, pelyňku a chvojí. Hony na zajíce po dobu celého roku značně sníží jejich počet. Ve velkých tržních sadech je nutno chovat honící psy a zvlášť zaměstnávat lovce.
3. Drvopleň
Housenky drvopleně poškozují kmeny a hlavní větve v mladých výsadbách. Tento škůdce je zvláště nebezpečný v jižním a středním pásmu. Kromě ovocných stromů poškozuje drvopleň i stromy jiných druhů: duby, jasany a jilmy. Jeho housenka má dvouleté vývojové období. Motýl vylétá v červnu a klade vajíčka na mladé výhony. Housenka vyžírá chodby v prvním roce ve dřevě výhonů a po přezimování poškozuje silnější větve a jádro kmenů. Poškozené výhony se větrem obvykle lámou. Napadení je možno zjistit koncem léta podle vadnutí listů na horních výhonech. Poškození kmínků působí často uhynutí stromků.
Jako ochranný prostředek se doporučuje seříznutí a spálit vadnoucí výhony. Do otvorů, které v létě udělaly housenky, vkládáme vatu nebo koudel namočenou do sirouhlíku, načež otvory zamažeme hlínou. Otrávení je nutné před vylétáváním motýlů, to je nejpozději v červnu.
4. Kůrovci
Z kůrovců poškozujících ovocné kultury je nejvíce rozšířen bělokaz ovocný. Poškozuje jak jádroviny, tak i peckoviny, ale také střechu, jeřáb a hloh. Kůrovci napadají stromy již oslabené,a to kmeny i silné větve. Sady, které utrpěly namrznutím, slunečním úžehem a rakovinou, jsou zvlášť silně napadány kůrovci, kteří je konečně úplně zničí. Larvy kůrovců vyžírají chodby v lýkové vrstvě, mezi kůrou a dřevem, a tím narušují normální proudění šťáv v rostlině. Larvy přezimují pod kůrou a na jaře se zakuklují. Koncem května (ve středním pásmu) vyletují brouci. Brouci se opětovně zakusují do kůry stromu, kde naklade každá samička 50 až 100 vajíček.
Způsoby boje
Vyspělá agrotechnika, zajišťující zdravý vzrůst výsadeb, je základním opatřením na ochranu sadů před kůrovci. Záhy na jaře se doporučuje odstranit suché a chorobné větve, které je nutno spálit, než z nich vylezou brouci. Zároveň označíme části zesláblých větví, avšak nevyřežeme je, protože slouží jako větve návnadové, na něž klade bělokaz ovocný hromadně vajíčka. V době rojení brouků a kladení vajíček je nutno poprašovat kmeny a hlavní větve práškovým DDT.
Před vylétáváním brouků klademe do sadu zvlášť k tomu vykácené stromy (zjevně hynoucí nebo plané). V druhé polovině léta spálíme všechny návnadové stromy i s vajíčky na ně nakladenými a s vylíhlými larvami.
