Stratifikace semen

Semena mnohých ovocných stromů nejsou po vyluštění z plodů ještě způsobilá vyklíčit. K normálnímu vyklíčení potřebují poměrně dlouhé přípravné údobí, tak zvané „posklizňové dozrávání“. Délka tohoto údobí závisí na biologických vlastnostech druhu, avšak také na podmínkách vnějšího prostředí, v nichž dozrávání probíhá. U semen peckovin – višně, slivoně, třešně a jiných – je toto údobí dozrávání o hodně delší než u jádrovin (jabloně a hrušně).
Délka údobí dozrávání semen je rozdílná nejen u jednotlivých druhů, ale také u jednotlivých variací téhož druhu. U rostlin rostoucích v severních oblastech je údobí dozrávání mnohem kratší než u rostlin rostoucích v jižních oblastech. Známe-li údobí dozrávání semen, můžeme je k výsevu včas připravit. Posklizňové dozrávání ovocných semen probíhá nejúspěšněji, je-li dostatek vláhy a volný přístup vzduchu při teplotě +3 až 5°C. nejsou-li zachovávány tyto podmínky, zpomaluje se proces dozrávání nebo se vůbec zastaví.
Ve výrobě se posklizňové dozrávání ovocných semen uskutečňuje pomocí stratifikace.
Stratifikace záleží ve smíšení jedné části semen se 3 až 4 částmi říčního nebo vypraného písku, ve zvlhčení a náležitém uložení této směsi. Směs dobře promícháme, aby se semena v písku stejnoměrně rozdělila, a silně jí provlhčíme. Místo písku je možno použít zvětralé a rozmělněné rašeliny, používané k topení. Rašelinu je třeba pro stratifikaci včas připravit, dobře vysušit a prosít jemným sítem.

Nejzazší časovou hranicí ke stratifikaci semen jsou tyto lhůty před výsevem:

Druhy a variace v písku:

Jabloň lesní 90 dní
Anýzové 80 – 90 dní
Číňanka 70 dní
Sibirka 25 – 30 dní
Hrušeň lesní 90 dní
Višeň obecná 150 – 180 dní
Ljubská višeň 150 – 180 dní
Mahalebka 120 – 150 dní
Myrobalán 120 – 150 dní
Obyčejná meruňka 100 dní
Meruňka sibiřská 50 – 60 dní
Trnka 150 – 170 dní

Druhy a variace v rašelině:

Jabloň lesní 70 dní
Anýzové 60 – 70 dní
Číňanka 60 dní
Sibirka 25 – 30 dní
Hrušeň lesní 60 – 70 dní
Višeň obecná 150 – 180 dní
Ljubská višeň 150 – 180 dní
Mahalebka 120 – 150 dní
Myrobalán 120 – 150 dní
Obyčejná meruňka 100 dní
Meruňka sibiřská 50 – 60 dní
Trnka 150 – 170 dní

Rašelina zkracuje – ve srovnání s pískem – údobí posklizňového dozrávání a poněkud zvyšuje klíčivost semen. Příznivý vliv rašeliny souvisí s její dobrou vzdušností a způsobilostí uchovávat vlhkost stejnoměrně a déle. Kromě toho je rašelina lehčí než písek. Proto je možno zasílat v ní stratifikovaná semena na větší vzdálenosti pohodlněji. Nedostatkem stratifikace semen v rašelině je, že lze rašelinu těžko oddělit od semen, což je nutné při výsevu secím strojem.
Semena stratifikovaná v písku a v rašelině navrstvíme do dřevěných truhlíků a uložíme je ve sklepě při teplotě +3 až 5°C. Po dobu uložení je nutno udržovat semena vlhká. Proto vysypeme nejméně jednou za měsíc směs z truhlíků a poléváme ji vodou, načež ji dobře promícháme rukama a vpravíme znovu do truhlíků. Promíchání zajišťuje rovnoměrnou vlhkost směsi a usnadňuje přístup vzduchu k semenům. Velké množství semen promícháme lopatou a zvlažíme. Nikdy nesmíme připustit, aby stratifikovaná semena zaschla. To by přerušilo dozrávání.
Zvláště pozorně je nutno pečovat o stratifikaci peckovin. Ve školkařské praxi neuspokojuje často výsev peckovin klíčivostí. Přitom je nízká klíčivost způsobena hlavně nestejnorodostí semen a tím, že procházejí údobím dozrávání v nestejnou dobu. Pokusy bylo zjištěno, že po výsevu vyklíčí jen ta semena peckovin, která v procesu stratifikace úplně dozrála, takže pukají pecky. Semena, u nichž údobí dozrávání trvá dlouho a pecky nezačínají pukat, nevyklíčí zpravidla v roce, kdy byla vyseta.
Normální dozrávání semen při stratifikaci lze dosáhnout regulací teploty. Z počátku se stratifikovaná semena uchovávají při teplotě +3 až 5°C. to je nejvýhodnější teplota pro dozrávání. Jakmile u části semen, která již prošla údobím dozrávání, pukají pecky a začínají se objevovat klíčky, uložíme všechna semena do prostředí, o nižší teplotě, o +2 do -1°C. U semen, která již prošla stratifikací, při snížené teplotě klíčky nepřerůstají. Zatím i ostatní semena do výsevu dokončí dozrávání.
Brzy na jaře, kdy ještě není připravena půda pro výsev, je nutno dbát o to, aby u semen nepřerostly klíčky. Výsev takových semen secím strojem je velmi obtížný a často se při něm ulámou klíčky nebo se značně pokroutí. Kromě toho jsou vyklíčená semena vždy velmi citlivá k zaschnutí.
Abychom zabránili naklíčení stratifikovaných semen na jaře, musíme zakrýt místa, kde je uchováváme, sněhem a pokrýt rohoží, slámou nebo jinou přikrývkou, chránící sníh před roztáním. Semena můžeme také vyklopit z truhlíku, přenést do sklepa a rozložit v tenké vrstvě na led nebo na sníh.

Po stratifikaci jsou k výsevu vhodná semena, jejichž nejnižší klíčivost je (v procentech):

Druh Semena I. jakostní třídy

Jabloň a hrušeň 80
Ljubská višeň 75
Vladimirská višeň 65
Kyselá višeň 70
Domácí švestka 65
Mahalebka 75
Myrobalán 65
Meruňka 80
Trnka 65

Druh Semena II. jakostní třídy

Jabloň a hrušeň 70
Ljubská višeň 65
Vladimirská višeň 55
Kyselá višeň 60
Domácí švestka 55
Mahalebka 65
Myrobalán 55
Meruňka 70
Trnka 55

Semena jabloní a hrušní, jejichž údobí posklizňové zralosti nepřesahuje 90 dní, je možno vysévat na podzim bez stratifikace, přibližně 1 ½ měsíce před zámrzem půdy. Pak dozrávají za přirozených podmínek. Připouští se podzimní výsev semen s délkou dozrávání 140 dní, avšak za předpokladu okamžité stratifikace po vyluštění z plodů. Semena s delším údobím dozrávání, například višně a trnky, lze vysévat jen na jaře po dokončené stratifikaci.