Životní údobí ovocných rostlin
1. Údobí růstu
Růstové období zahrnuje v sobě vývoj mladé rostliny, počínajíc vyklíčením semen, až do začátku plodnosti. Vyznačuje se intenzivní tvorbou dřeva, vytvořením osy, založením hlavních korunních větví a tvorbou postranního obrostu z menších větévek. V téže době se též intenzivně rozvíjí do šířky a do hloubky kořenový systém. Agrotechnická opatření musí být v tomto údobí zaměřena na vytváření příznivých podmínek pro růst a vývoj ovocného stromu: vytvoření korunové kostry a postranního plodonosného obrostu.
2. Údobí růstu a plodnosti
Toto údobí začíná v okamžiku počínající plodnosti a pokračuje až do pravidelné plodnosti. U většiny odrůd jabloní a hrušní je odhadujeme přibližně věkem od 10 do 15 let. V tomto údobí pokračuje množení vegetativních přírůstků, avšak též tvorba množství plodonosných větévek. Plody dosahují největšího vývinu a nabývají vybarvení, vlastního příslušné odrůdě, a vysoké hodnoty. Agrotechnická opatření musí sledovat v této době tyto cíle: další vytváření koruny, mírné prosvětlování zastíněných větví tvořících kostru uvnitř koruny, vytvoření příznivých podmínek pro růst a vývoj vegetativních a plodných orgánů.
3. Údobí plodnosti a růstu
Toto údobí zahrnuje vývoj ovocných rostlin od počátku pravidelné plodnosti do dosažení vysokých sklizní. U jabloní a hrušní se toto údobí odhaduje do 20 let věku. Vyznačuje se dalším zvýšením počtu postranního plodonosného obrostu, ochabnutím růstu vegetativních orgánů a značným posílením vývoje kořenového systému ve svrchních vrstvách půdy.
Agrotechnika v tomto období spočívá hlavně v mírném průklestu slabých zastíněných větví, tvořících kostru koruny, a v mírném zkracování větví kostry na obvodu koruny. Velká pozornost se věnuje ošetřování půdy (zpracování, vpravování hnojiv, závlaze).
4. údobí plodnosti
toto údobí je charakterizováno nejvyšší plodností. U jádrovin začíná po 20 letech a trvá přibližně do 40 let.
V tomto údobí je možno pozorovat poměrně slabý růst větví tvořících kostru koruny, hromadné tvoření plodonosných větévek a plodonošů a odumírání plodonosného obrostu uvnitř koruny.
Agrotechnická opatření musí směřovat k vytvoření nejpříznivějších podmínek, zajišťujících vysokou a každoroční plodnost, k ochraně rostliny před nepříznivými klimatickými vlivy a také před škůdci a nemocemi; v této době se doporučuje zkracovat konce větví tvořících kostru a proklešťovat přehoustlé části koruny.
5. Údobí plodnosti a zasychání
u jabloní a hrušní začíná toto údobí přibližně ve věku od 45 do 50 let. Vyznačuje se postupným poklesem tvorby nových plodonosných větévek a stále větším odumíráním plodonosných větévek i větví, na nichž narostly. I když dávají stromy velkou sklizeň, jsou plody malé; lze pozorovat ostře vyhraněnou periodičnost plodnosti.
Agrotechnická opatření jsou v tomto údobí stejná jako údobí plné plodnosti, jen s tím rozdílem, že průklest a zkracování základních větví mají větší rozsah.
Kromě toho se intenzivně ošetřuje kmen stromu; je nutno léčit rány, které nabývají každým rokem větších rozměrů a které se obtížněji zacelují než u mladého kmene.
6. Údobí zasychání, plodnosti a růstu
V tomto údobí lze pozorovat další ustávání životní činnosti rostliny. Z počátku odmírají menší části kostry a později větší větve, rozložené v jednotlivých částech koruny. Odumírají též jednotlivé hlavní kořeny a nové vznikají v místech blízkých stromu. Zároveň se zmenšuje objem koruny a snižuje se úrodnost. Zato však se objevuje nová vlna růstu vegetativních větví ze spodních spících pupenů nebo na jednotlivých větvích obrostu. Tyto výhony mají vzhled vlků a rostou přímo (vertikálně) vzhůru. U jabloní začíná toto údobí v 50 letech.
Agrotechnická opatření jsou stejná jako v předcházejícím údobí. Kromě toho je nutno vytvářet nejpříznivější podmínky pro vývoj nově vytvořených vlkovitých větví, aby se z nich vytvořila nová koruna stromu.
7. Údobí zasychání, růstu a plodnosti
Toto údobí začíná u jabloní ve věku asi 50 až 60 let; u hrušní ještě později. Vyznačuje se hromadným zasycháním velkých větví kostry, intensivním vývojem nových výhonů (typu vlků) ve spodní části koruny a prudkým poklesem plodnosti. V tuto dobu odumírají vzdálenější části starých kořenů a tvoří se nové kořeny blíže paty stromu.
Agrotechnická opatření jsou stejná jako v předchozím údobí. Kromě toho je nutno vytvořit podmínky pro náhradu starých částí koruny mladými základními větvemi, vytvořenými z vlků. Odstraňujeme proto staré zasychající větve, které se nahrazují narůstajícími větvemi vlkovitými.
8. Údobí zasychání a růstu
U jabloní a hrušní nastává toto údobí přibližně po 60 až 70 letech. Vyznačuje se značným odumíráním velkých větví koruny, ztrátou všech plodových orgánů a zánikem plodnosti. V souvislosti s hromadným odumíráním hlavních větví se u paty základních větví tvoří ze spících pupenů nové vlky. Výsadby, které dosáhly tohoto údobí vývoje, ztrácejí hospodářskou hodnotu, a proto se vyklučí; takové stromy lze ponechat jen tehdy, je-li třeba zachovat některou cennou odrůdu.
9. Údobí růstu
Na začátku tohoto údobí odumírá celá koruna stromu; životní činnost je zachována jen ve spodní části kmene, zvláště u jeho paty, kde se tvoří nový životný porost: začíná nový vývojový cyklus stromu z kořenového podrostu. Takový vývoj se v praxi nepřipouští, a strom se před začátkem tohoto údobí vyklučí.
Znalost vývojového cyklu ovocných rostlin v různých růstových údobích jejich života má velký význam pro výsadbu. taková znalost pomáhá správně používat rozličných agrotechnických opatření v různých údobích růstu a vývoje ovocných stromů a keřů drobného ovoce. Délka vzrůstových údobí vývoje ovocných rostlin závisí na druhových a odrůdových vlastnostech pěstovaných druhů a odrůd, jakož i na souhrnu opatření používané agrotechniky. Použitím příslušných agrotechnických opatření lze značně zkrátit nebo prodloužit dobu toho nebo onoho údobí.
