Červi
Červi tvoří skupinu sajícího hmyzu podobného mšicím. Tento hmyz je pokryt štítky, které se vytvářejí z výpotků kožních žláz a někdy také z pokožky po svlékání. Hmota ztuhne a tvoří pevný štítek. Červi působí mnohým ovocným kulturám značné škody. Zvlášť silně jsou rozšířeni v jižním ovocnářském pásmu. Snadno se přenášejí školkařskou sadbou: rouby, sazenicemi atd. v ovocných sadech je zvlášť rozšířen červec čárkovitý na jabloních a kalifornský červec zhoubný (San José), původem z Kalifornie.
1. Červec čárkovitý
Červec čárkovitý působí velké škody na jabloních, hrušních, slivoních a ostatních ovocných stromech. Na jaře, po odkvětu jabloní. Líhnou se larvy z vajíček, která přezimovala pod štítky.
Jsou velmi pohyblivé a rychle se rozlézají po mladých větvích, k nimž se přisávají. V tomto údobí mohou být mladé larvy, tak zvané „tulačky“, snadno přenášeny větrem na jiné stromy. Přisátá larva se postupně pokrývá pevným podlouhlým voskovým štítkem tvaru čárky. Štítek je zbarven jako kůra stromu. Při silném napadení pokrývají štítky téměř celý povrch větve, což stromy velmi oslabuje. Na podzim kladou samičky pod svými štítky vajíčka, která přezimují, načež samičky odumírají.
Způsoby boje
Doporučuje se pečlivý postřik před rozpukem pupenů, a to pětiprocentní až osmiprocentní emulzí minerálního oleje. Kromě toho postřikujeme proti mladým, pohybujícím se larvám anabasinsulfátem nebo nikotinsulfátem s mýdlem. V menších sadech lze doporučit mechanický způsob boje – čištění větví drsnými kartáči v červnu až červenci.
2. Červenec zhoubný – San José
Tento druh červců je hodně rozšířen. Byl k nám zavlečen ze Severní Ameriky. Poškozuje nyní ovocné kultury na Kavkaze a v Krasnodarském kraji.
Sadbu napadenou tímto červcem není dovoleno vysazovat. Poškozuje jak jádroviny, tak i peckoviny. Zvlášť silně jim trpí mladé výsadby, u nichž bývají poškozovány všechny nadzemní části – kmen, větve, listy i plody. Při silném napadení pokrývají štítky kůru stromu po celé ploše. Nejprve se na kůře objevují červené skvrnky, a poté se tvoří prolákliny a trhliny. Listy červenají a opadávají. Poškozením se vzrůst stromů oslabuje, mladé větve odumírají, až později zasychá celý kmen.
Červen San José je velmi drobný hmyz, téměř celý svůj život stráví pod štítkem. Štítek je okrouhlá, uprostřed vypouklý, tmavé až citronověžluté barvy. Larvy se líhnou pod štítkem, odtud vylézají a v několika hodinách se rozlezou po stromě, načež se přisají k rostlině, pokrývají se štítkem a zůstanou nehybné až do konce svého života. Za léto má červec 2 – 4 generace při čemž každá samička zplodí až 200 larev. Drobné larvičky „tulačky“ se snadno přenášejí větrem ze stromu na strom. Červec přezimuje jako larva pod tmavým, pevným štítkem.
Způsoby boje
Červec San José je velmi dobře chráněn svým pevným štítkem, takže na něj chemické prostředky těžko působí. Bojujeme proti němu hlavně postřikem stromů 4% emulzí naftových olejů. Olej, který se roztéká po kůře, vniká do všech trhlin, pokryje štítky a vniká pod ně, takže škůdce hyne.
Postřiku emulzemi z minerálních olejů lze použít jen v době vegetačního klidu: na podzim po opadu listů nebo záhy na jaře před vyrašením části stromu. Přitom je nutné, aby byly tenkou vrstvou oleje pokryty všechny části stromu. Emulzemi je možno stříkat jen při teplotě aspoň 5° až 10°C nad nulou. Při silném napadení stromů je nutno postřik třikrát opakovat. Nejúčinnější je postřik záhy na jaře, před narašením zeleného pupenového kužele. Před jarním postřikem je nutno zakončit v sadě řez stromů a také čištění kmenů od odumřelé kůry (borky). K postřiku je možno použít solarového oleje, lehkého strojního oleje nebo nafty. Emulzi minerálních olejů se doporučuje připravit s jílem nebo se silničním prachem.
