Škůdci požírající listy
Zvlášť nebezpečná je tato skupina pro mladé výsadby. Ožíráním listů brzdí housenky růst mladých stromů. Při hromadném rozmnožení zničí všechno listoví a způsobují holožír. Značné škody působí i plodícím sadům. Nejnebezpečnější z této skupiny je bělásek ovocný, mol listový, bekyně zlatořitná, bourovec prsténčivý a bekyně velkohlavá.
1. Bekyně zlatořitná
Motýl bekyně zlatořitné má sněhobílá a na zadečku zlatově rezavý svazek chloupků. Vajíčka klade v hromádkách, po 300 kusech v každé hromádce, a pokrývá je vrstvou rezavých chloupků ze svého těla. Tyto hromádky vajíček, nakladených na listech, mají tvar chlupatých válečků.
Bekyně zlatořitná je rozšířena ve středním, a zvláště v jižním pásmu, a také v západní Sibiři. Housenky poškozují ovocné stromy všech druhů, ale i jiné stromy, jako dub, jasan, jilm, lípu a jiné. Housenky bekyně zlatořitné přezimují prvním rokem v suchých listech, opředených pavučinovitými vlákny a upevněných na koncích větví.
Záhy na jaře, jakmile začnou rašit pupeny, vylézají housenky z hnízd. Nejprve se živí ožíráním pupenů a poté spásají vyvíjející se listy. Housenky jsou šedočerné, na hřbet a po stranách mají červené bradavičky s vyčnívajícími svazky chloupků a bílé skvrny. Když ukončí žír, zakuklí se přímo na stromech. Uprostřed léta vyletují motýli, kteří kladou vajíčka na listy.
Způsoby boje
Především se doporučuje odstranit ze stromu hnízda přezimujících housenek. Hnízda pevně drží na větvích, a proto je nejlépe odstraníme „houseníkem“, jímž je i s větévkou odstřihneme. Všechny odstřižené větévky i s hnízdy spálíme ihned na místě.
V době rašení listů až do kvetení postřikujeme stromy žaludečními neboli střevními jed a po odkvětu postřik opakujeme. Z jedů používáme arseničnanu vápenatého (na konev vody 20 až 30 g). můžeme postřikovat i s 1 procentním fluorokřemičitanem barnatým nebo poprašovat práškovitým DDT. Svinibrodská zeleň je proti bekyni zlatořitné málo účinná. Housenky škůdce nepoškozují jenom ovocné stromy, proto je nutné postřikovat i ochranné lesní pásy, aleje a stromové výsadby, sousedící se sadem. Na ochranu sadu se doporučuje proti přelézání housenek dát na ovocné stromy okrajových řad lepové pásy.
2. Bělásek ovocný
Je to dosti velký motýl, až 65 mm v rozpětí křídel. Křídla jsou bílá se sítí černých žilek. Motýl klade kolmo postavená žlutá vajíčka ve skupinách na listy ovocných stromů.
Bělásek ovocný je ještě více rozšířen než bekyně zlatořitná. Vyskytuje se ve všech ovocných pásmech. Jeho housenky jsou pokryty chloupky, po hřbetě se jim táhnou 3 černé a 2 skořicověhnědé pruhy. Housenky škodí na všech ovocných stromech, na jabloních, hrušních, slivoních, višních, třešních a na broskvoních, napadají také trny, hloh, jeřáb a střechu. Bělásek ovocný přezimuje tak jako bekyně zlatořitná v hnízdech, vytvořených ze suchých listů na stromě. Na rozdíl od bekyně zlatořitné jsou hnízda běláska ovocného připevněna na větvích stromů jen tenkou pavučinkou a volně se houpou.
Na jaře opouštějí housenky hnízda. Nejprve ožírají rašící pupeny a potom vyvíjející se listy. Housenky se zakuklují na stromě. Motýli vyletují v polovině léta a kladou vajíčka na listy. Vylíhlé housenky se živí měkkými částmi listů.
Způsoby boje
Hlavním opatřením v boji proti bělásku ovocnéme je stejně jako u bekyně zlatořitné ničení zimních housenčích hnízd. Hnízda běláska ovocného můžeme odstranit tyčí rozštípnutou na konci. Kromě toho používáme i postřiku.
Když se začínají pupeny rozevírat, popráškujeme poprvé práškem DDT nebo postřikujeme poprvé žaludečními jedy, svinibrodskou zelení nebo arseničnanem vápenatým, ve stejných koncentracích jako proti bekyni zlatořitné. Po odkvětu postřik opakujeme.
3. Bourovec prsténčivý
Nejméně nebezpečným škůdcem v mladých sadech je bourovec prsténčivý. Jeho housenky škodí jak na jádrovinách, tak i na peckovinách a kromě toho se živí listy dubů, hlohů, dřínů a jiných stromů. Je značně rozšířen ve všech ovocnářských pásmech, kromě Dálného Severu.
Na podzim klade samička bourovce prsténčivého vajíčka v prstencích na mladých výhonech. Je-li na stromě 5 až 6 prstenců vajíček, je listoví ohroženo úplným zničením. Z přezimovavších vajíček se líhnou na jaře housenky. Jsou chlupaté a po jejich hřbetě probíhají modrošedé a skořicově hnědé pruhy. V první době se housenky zdržují ve skupinách. Z počátku ožírají rašící listy, a pak se rozlézají po celém stromě.
Způsoby boje
Především je nutno odříznout větévky s prstenci vajíček bourovce prsténčivého, což se obvykle dělá v době řezu mladých stromů. Kromě toho používáme chemických metod bije.
V době rašení pupenů postřikujeme stromy jedovatými roztoky. Používáme přitom jedů stejných druhů a stejné koncentrace jako proti bělásku ovocnému a bekyni zlatořitné. Po odkvětu postřik opakujeme.
4. Píďalka zimní menší
Housenky píďalky zimní menší ožírají listy jádrovin i peckovin. Způsobují holožír a oslabují růst stromů. Živí se také listím jiných druhů stromů – lípy, dubu, jasanu.
Píďalka zimní menší je rozšířena v celé evropské části SSSR, ale zvlášť velké škody působí v jižních ovocnářských pásmech.
Sameček i samička se od sebe hodně liší. U samečka jsou křídla dobře vyvinutá, přední jsou žlutošedá s příčnými vlnitými čarami, zadní světlá. Samičky mají křídla mnohem kratší. Na podzim po opadu listů klade samička vajíčka do trhlin kůry a v okolí pupenů. Každá samička naklade až 350 vajíček. V době rašení pupenů se líhnou žlutozelené housenky s úzkým páskem na hřbetě a postraními bílými pruhy. Nejprve poškozují pupeny a květy tím, že se do nich nahlodávají, načež se opředou pavučinovým předivem. Starší housenky ožírají listy. Koncem května až počátkem června zalézají housenky do půdy a tam se zakuklují.
Způsoby boje
Je to především hubení vajíček. Proto se doporučuje postřik záhy na jaře, před rašením pupenů, 6% až 8% emulzí minerálního oleje. Postřikovat musíme větve i kmeny stromů. V letech hromadného výskytu škůdce je na podzim nutno upevnit na kmeny lepové pásy. Na jaře je obnovíme, aby překážely housenkám vylíhlým na jejich cestě k pupenům. V údobí, kdy se housenky živí listím, postřikujeme stromy žaludečními jedy.
5. Bekyně velkohlavá
Tento škůdce je zvláště rozšířen ve středním a jižním ovocnářském pásmu.
Housenky bekyně velkohlavé se živí na listnáčích, někdy dokonce i na lesních jehličnanech. Snadno se dostanou do sadů sousedících s lesy. Mladé housenky sem bývají přenášeny větrem.
Bekyně velkohlavá přezimuje ve stadiu vajíček, která klade motýl v hromádkách po 500 až 600 kusech, obvykle na spodní část kmene stromů různých druhů. Právě vylíhlé housenky jsou pokryty dlouhými chloupky, které umožňují, že je vítr snadno přenáší i na velké vzdálenosti. Na jaře se housenky živí rašícími pupeny, a poté ožírají listy.
Dospělé housenky dosáhnou délky 6 – 7 cm, jsou hnědošedé, s červenými a modrými bradavkami. Celé jejich tělo je pokryto dlouhými, tvrdými chloupky. Housenky se stěhují na jiné pozemky, při čemž někdy překonávají i velké vzdálenosti.
Způsoby boje
Na podzim a v zimě je nutno hubit všechny skupin nakladených vajíček bekyně velkohlavé tím, že je natřeme naftou, odpadky po destilaci nafty, nebo petrolejem s dehtem. Nakladená vajíčka odstraníme s ovocných stromů a ihned je spálíme.
Při chemické metodě boje postřikujeme nejen ovocné stromy, ale i stromy lesních pásů v sousedství sadu, a to v touž dobu jako proti jiným škůdcům ožírajícím listy. Používáme k tomu 1% svinibrodské zeleně s dvojnásobným množstvím vápna nebo arseničnanu vápenatého. Postřik můžeme nahradit poprašováním DDT. Od doby rašení pupenů klademe na kmeny ovocných stromů lepové pásy, které housenky zadržují.
6. Mol jabloňový
Motýl mola jabloňového má přední křídla stříbřitěbílá s černými tečkami, zadní křídla světlešedá a třásnitá. Škůdce je značně rozšířen ve všech ovocnářských pásmech. Zvlášť velké škody působí sadům Povolží a jižních oblastí, Mol jabloňový přezimuje ve stadiu malých housenek pod nevelkým krunýřem šedé barvy na mladých větvích jabloní.
Na jaře po rašení pupenů zalézají housenky do mladých lístečků a vyžírají jejich vnitřní pletivo. Vrchní i spodní pokožka zůstane přitom neporušena. Poškozené listy hnědnou a zasychají. V době květu jabloní vylézají housenky na povrch a ožírají celé listy a zároveň je obtékávají pavučinou. V takových pavučinových hnízdech bývá 20 až 100 housenek. Ve skrytu pavučiny ožírají kolonie housenek listy a přelézají z jedné větve na druhou. Při silném napadení škůdcem je celý strom zapředen do pavučin a ztrácí listy. Housenky se zakuklí v témž hnízdě. Vyplétající motýli kladou koncem léta vajíčka na hromádky a pokrývají je sliznatými výpotky, které ztvrdnou a vytvoří šedí krunýře.
Způsoby boje
Je to postřik stromů žaludečními jedy. Postřikujeme ihned z počátku, kdy se housenky volně živí, jakmile vylézají na povrch. Později se listy opředené pavučinou stávají téměř nezasažitelnými pro účinek jedů. Stromy postřikujeme 0,3% arseničnanem vápenatým nebo 0,15% svinibrodskou zelení s dvojnásobným množstvím vápna.
Postřik žaludečními jedy můžeme nahradit postřikem emulzí DDT v koncentraci 0,06%.
Velmi pěkné výsledky dává postřik odvarem kýchavice (50 až 100 g suroviny z kořenů na 1 litr vody).
Kromě toho je nutno odstranit pavučinová hnízda s housenkami. Hnízda sbíráme do konví a ihned je spálíme.
V praxi se začíná používat také postřiku stromů z letadel záhy na jaře, před vyrašením pupenů, čistým minerálním olejem (100 až 120 kg na 1 hektar). Pod velkým tlakem se olej velmi jemně rozptyluje a pokrývá stejnoměrně všechny větve stromů. Tento olej udusí housenky pod krunýřem.
7. Pilatka třešňová
Poškozuje hlavně peckoviny. Škodí třešním, višním, slivoním, mandloním, broskvoním, ale někdy i hrušním. Je značně rozšířena ve všech ovocnářských pásmech.
Pilatka třešňová klade vajíčka do listového pletiva. Larva je tmavozelená a je pokryta lepkavým, černým slizem. Její přední část je mohutnější. Skeletuje listy, takže zasychají a stromy se zdají jakoby ohněm ožehlé. Na mladých stromech se projevuje poškození velmi značně, potlačuje a brzdí jejich růst.
Způsoby boje
Postřik arseničnanem vápenatým v koncentraci 0,2% (20 g na konev), svinibrodskou zelení v koncentraci 0,15% (15 g na konev vody) s dvojnásobným množstvím vápna, nebo anabasinsulfátem v koncentraci 0,15% s mýdlem 0,4% (na konev vody 15 g anabasinsulfátu a 40 g mýdla). Ještě lépe účinkuje poprášení 5% anabasinovým práškem, nikotinovým práškem nebo práškovým DDT. Poprašujeme po sklizni ovoce.
