Rozmnožování maliníku

V praxi rozmnožujeme maliník kořenovými odnožemi, kořenovými řízky a dělením keřů, u maliníku ostružiníkového hříženci a vrcholkovými pupeny.

1. Způsoby rozmnožování

Kořenové odnože. Téměř všechny evropské odrůdy maliníku jsou způsobilé tvořit ve velkém množství porost kořenových odmladku, který úplně zajišťuje dobrou jakost sadby pro zakládání plantáží. Největší množství dobrých odnoží dávají keře ve věku 4 – 5 let. Počet odnoží závisí také na vlhkost půdy, obsahu živin v ní, na ošetřování keřů a na odrůdových vlastnostech rostlin. V suchém létě, kdy je v půdě nedostatek vláhy, bývá odnoží méně a jejich jakost je horší. Totéž lze pozorovat při nedostatečném hnojení půdy a při špatném ošetřování malinovny.

Abychom dosáhli sadby čisté a velmi jakostní odrůdy, musíme přidělit pro matečnici speciální pozemek s nejlepšími a vlhkými půdami, a použít odrůd pečlivě vyzkoušených. Tento pozemek musíme zvlášť dobře ošetřovat a hnojit chlévskou mrvou. Z dobrého matečného pozemku můžeme získat 2krát až 3krát více sadby než z obyčejné malinovny.

Během jednoho roku ukončí odnože svůj vzrůst, načež je vyjmeme na podzim po opadu listů z půdy. Dobýváme je ručně, rýčem. Chceme-li sázet na jařem založíme vyryté odnože v zemi na chráněném místě, kde nestojí na jaře ani na podzim voda.

Kořenové řízky. Některé odrůdy maliníku, například Usanka, dávají málo kořenových odnoží. Potřebujeme-li mnoho sadby, rozmnožujeme tyto odrůdy kořenovými řízky, které odebíráme z plodících keřů. Kořenové řízky musíme dobývat na podzim, v období vegetačního klidu rostliny, jinak by to mohlo mít nepříznivý vliv na stav matečné rostliny. Kořeny vyrýváme ne blíže na vzdálenost 60 cm od matečné rostliny. Na podzim vyjmuté kořeny rozřežeme na kousky a uložíme ve sklepě v písku.

Ujmutí a další růst řízků závisí na jejich délce a na vlhkosti půdy. Pokusy Moskevské ovocnářské stanice bylo zjištěno, že řízky musí být nejméně 15 – 20 cm dlouhé, přitom nesmějí být příliš tenké. Půda na pozemku, kde vysadíme řízky, má být výživná a dostatečně vlhká. Pro řízky jsou nejlepší zahradní půdy. Půdu na pozemku, kde vysadíme řízky, je třeba zpracovat na podzim do hloubky 25 – 30 cm. Pozemek vláčíme a řízky vysadíme záhy na jaře hned, jakmile je to možné.

Řízky vysazujeme obvykle ručně. Vyhloubíme rýžku hlubokou asi 10 cm, na jejíž dno klademe řízky, jeden vedle druhého, bez mezer a potom je zasypeme zeminou. Po vysázení zakryjeme řady chlévskou mrvou, humusem a jiným materiálem.

Během léta je nutno řízky pečlivé ošetřovat (kypřit půdu a zbavovat ji plevele). Při náležitém ošetření vyženou během léta 1 – 2 letorosty a vytvoří dobře vyvinuté kořání. Na podzim, po ukončení vegetace, rostliny dobýváme.

Rozmnožování ostružiníkového maliníku. Na rozmnožování tohoto maliníku hříženci vymezíme matečný oddíl malinovny. Kolem matečných rostlin vyhloubíme záhy z jara rýžky hluboké 5 – 6 cm a do nich přihrneme mladé výhony, jež upevníme k zemi dřevěnými háčky.

Když se na spodní straně ohnutého výhonu objeví kořínky, nahrneme k nim zeminu tak, abychom nezasypali listy. Druhým rokem dají zakořeněné letorosty do podzimu pěkné výhony, které dobýváme a vysadíme na trvalé stanoviště.

Ostružiníkový maliník můžeme rozmnožovat též vrcholovými pupeny výhonů, plazících se po zemi. Proto zasypeme v srpnu vrcholový pupen mírně kyprou půdou. Z pupenů se vytvoří adventivní kořeny a z jejich paždí se vyvinou výhony. Zakořeněné mladé výhony oddělíme na jaře od matečných výhonů a přesadíme je do školky.

Některé odrůdy ostružiníkového maliníku rozmnožujeme jednoletými osními řízky.

Ostružiník rozmnožujeme stejným způsobem jako ostružiníkový maliník.

1. Výběr stanoviště

Maliník vyžaduje teplé, mírně vlhké stanoviště. Maliník nesnáší zamokřená místa. Avšak na suchých, vysoko položených stanovištích roste slabě a trpí slunečním žárem. V oblastech středního a severního pásma SSSR je pro maliník nejlepším stanovištěm rovina, kde nestojí voda, nebo teplé jižní, jihozápadní a západní svahy (nejvýše 5 – 8°). Na jihu je nutno volit v suchých oblastech pro malinovny nízko položená stanoviště s dostatečným množstvím vláhy. Ze severní a východní strany je nutno chránit pozemky lemem ze stromů a keřů nebo jiným ochranným zařízením.

Ostružiníkový maliník a ostružiník je k chladu citlivější. Proto umístíme v oblastech středního pásma jejich výsadby na nejteplejších a chráněných místech.

Na půdu je maliník náročnější než jiné drobnoplodé druhy. Nejlépe prospívá na hlinitopísčitých a písčitohlinitých půdách s lehkou, písčitohlinitou propustnou spodinou. Hladina spodní vody na pozemcích osázených maliníkem a ostružiníkem nesmí sahat výše než 1 až 1,5 m pod povrch půdy. Při vyšší hladině spodní vody maliník slabě roste a odumírá.

Zakládáme-li malinovnou na bývalých polích, je nutno dobře zpracovat půdu nejméně dva roky před založením malinovny a pohnojit ji organickými hnojivy (chlévskou mrvou, kompostem). Na nevyhnojených bývalých polích se maliník slabě vyvíjí, dává malé plody a malou sklizeň.

Půdu pro maliník připravujeme a obděláváme stejným způsobem jako pro jahodník. Po zpracování půdy rozdělíme pozemek na oddíly cestami. Rozměry oddílů a způsob jejich rozdělení je stejný jako u jahodníku.

1. Doba výsadby

Maliník můžeme vysazovat záhy z jara před vyrašením pupenů nebo pozdě na podzim, když ukončila rostlina růst a listy opadly. Ve většině oblastí středního a jižního pásma je výhodnější výsadba podzimní, kdy je v půdě více vláhy a mírná teplota. Při včasné podzimní výsadbě se rostliny dobře ujímají, na jaře se dříve probouzejí k vegetaci a lépe se vyvíjejí. V severních a jihovýchodních oblastech s krutými zimami a se slabým sněhovým příkrovem je nutno vysazovat záhy z jara. Výsadba podzimní, zvláště v drsných oblastech beze sněhu, způsobuje v zimě velké ztráty rostlin.

1. Jakost sadby

K výsadbě je nutno použít keříků s dobře vyvinutými, vyzrálými jednoletými výhony a s mohutným kořáním. Sazenice se slabým kořáním se špatně ujímají a opožďují se ve vzrůstu.

Sadba pro zakládání tržních plantáží musí odpovídat těmto požadavkům:

Před výsadbou nebo ihned po ní seřízneme nadzemní část výhonů ve výšce 30 – 35 cm nad zemí.

1. Technika výsadby maliníku

Maliník vysazujeme pomocí znamenáku nebo šňůry. Výhodnější je sázet ve dvojici: jedna osoba pracuje rýčem, vyrývá jamky a zasypává je půdou, druhá přidržuje rostliny, rozprostírá kořeny na všechny strany a přitlačuje pevně půdu, aby nezůstaly mezery kolem kořenů. Hloubka výsadby má být stejná jako v matečnici. Je-li půda suchá, je nutno po výsadbě zavlažovat a stínit půdu kolem rostlin (chlévskou mrvou, humusem nebo rašelinou), abychom uchránili rostliny před vymrznutím (při podzimní výsadbě) a před vypařováním vláhy (při jarní výsadbě).

Vzdálenosti při výsadbě maliníku v řadách a mezi řadami se řídí půdními a klimatickými podmínkami stanoviště, odrůdovými vlastnostmi rostliny a způsobem obdělávání meziřadí. Pro silně rostoucí odrůdy maliníku, které vsazujeme v dobrých půdách, volíme větší vzdálenost než v chudých půdách nebo u odrůd slabého růstu.

Ovocnářský ústav I. V. Mičurina doporučuje tyto vzdálenosti: