Rozmnožování rybízu

Nejsnadnější a nejlevnější způsob rozmnožování černého rybízu je množení dřevnatými řízky. Řízky řežeme z jednoletých výhonů v délce 20 – 25 cm. Starší řízky se špatně ujímají. Řízky musíme řezat v údobí vegetačního klidu rostliny, pozdě na podzim nebo na jaře před vyrašením pupenů. Na odebírání řízků použijeme uznané výsadby s čistými odrůdami. Při přípravě řízků na podzim svazujeme řízky do svazků po 100 kusech a umístíme je ve sklepě do vlhkého písku. Při přípravě v zimě můžeme je uložit do sněhu nebo ve sklepě.
Na jaře začínají rašit pupeny rybízu velmi záhy. Někdy není ještě půda v tuto dobu pro výsadbu řízů připravena, a je tedy nutno uchovat řízky při snížené teplotě (ve sklepě nebo u ledu). Řízky, vysazené s narašenými pupeny, se špatně ujímají, a potom slabě rostou. V suchých oblastech bez umělého zavlažování rozmnožujeme černý rybíz hříženci. Při nedostatku vláhy se řízky špatně ujímají a dávají málo sadby.
Černý rybíz se obvykle rozmnožuje hříženci, protože se pěstitelé domnívali, že jeho zdřevnatělé řízky slabě zakořeňují.
Avšak na Moskevské ovocnářské stanici (Ivanovová) byl vypracován způsob rozmnožování červeného rybízu dřevnatými řízky. Proto byly již koncem léta, v srpnu, nařezány a vysazeny na volné pole dřevnaté jednoleté řízky odrůdy Holandský červený. Na podzim příštího roku bylo z vysazených řízků 92% dobře zakořeněno a s průměrnými přírůstky.
V kolchoze V. I. Lenina, moskevská oblast, bylo v srpnu 1945 vysazeno 10 000 řízků červeného rybízu odrůdy Čulkovský. 4 000 řízků této odrůdy bylo vysazeno v říjnu téhož roku. Na jaře příštího roku se řízky, vysazené v srpnu, ujaly téměř 90% a daly do podzimu dobré jednoleté výhony. Řízky vysazené v říjnu se ujaly špatně.
Z toho vyplývá, že řízky vysazené koncem léta se zakoření do příchodu chladného počasí, kdežto při pozdní výsadbě se zakořeňují slabě.
V poslední době se začíná používat ke stimulaci (povzbuzení) řízků ze špatně se zakořeňujících odrůd tak zvaných růstových látek (stimulátorů). Nejznámější z nich je heteroauxin. Na ústřední pokusné stanici hlavní správy konzervárenského průmyslu dosáhla V. P. Jegorovová, která použila heteroauxinu u dřevnatých řízků šesti odrůd červeného rybízu, že se zakořenily na 78%. Ivanovová dosáhla v Moskevské ovocnářské stanici při vyzkoušení heteroauxinu u dřevnatých řízků červeného rybízu odrůdy Holandský červený, že se ujalo 96% řízků, kdežto řízky, u nichž nebylo použito heteroauxinu, se ujaly jen na 62%.

Příprava půdy na pozemku určeném k vysázení řízků

K vysázení řízků je třeba přidělit nejlepší půdu, dobře ji zpracovat a úplně očistit od plevele. Zpravidla přidělujeme pozemek se zahradní půdou. Pozemky, kde byly předtím polní plodiny, je nutno včas kultivovat, náležitě zpracovat a vydatně pohnojit chlévskou mrvou. Pozemek je nutno zorat do hloubky nejméně na 25 až 30 cm, půdu je třeba zpracovat v létě po sklizni předplodiny. Vyžaduje-li půda hnojení, použije se 50 až 60 tun chlévské mrvy na 1 ha.
Na podzim zoráme pozemek do hrubé brázdy. Na zkultivované půdě, byla-li na podzim dobře připravena, je na jaře zapotřebí již jen hlubokého vláčení. Je-li půda těžká a špatně zpracovaná, je nutní jarní orba.

Doba a technika výsadby řízků

Řízky je možno vysázet na podzim nebo brzy na jaře, jakmile půda poněkud oschla.
Na podzim je možno vysazovat řízky na pozemcích, na nichž nestojí ani na podzim ani na jaře voda. Řízky sázíme za znamenákem nebo podle šňůry. Vzdálenost při výsadbě musí být mezi řádky asi 80 cm, v řádcích mezi řízky 15 – 20 cm.
Můžeme použít výsadby jednořádkové nebo dvouřádkové. Při dvouřádkové má být vzdálenost mezi řádky v pásech 20 cm.
Hloubka výsadby řízků závisí na půdních a klimatických podmínkách. Na lehkých půdách sázíme řízky tak, že necháme vyčnívat nad povrchem půdy jen jeden pupen, na vlhkých a těžkých půdách sázíme řízky na dvě třetiny jejich délky. Šikmá výsadba, pod úhlem 45°, dává lepší výsledky, poněvadž část řízků, která je v půdě, je v její teplejší vrstvě.
Na měkkých, dobře zpracovaných půdách je možno řízky přímo zastrkovat do půdy. Na těžkých a nedostatečně kyprých půdách vysazujeme pomocí sázecího kolíku. Na pozemcích, kde jsou řízky vysázeny, musíme po celou vegetaci soustavně kypřit půdu a odstraňovat plevel.
Na pozemku osázeném řízky pěstujeme rybízové keříky dva roky, na dobré zahradnické půdě na to stačí někdy i jeden rok. Mladé rostliny vyjmeme a odesíláme k výsadbě. Keříky musíme dobývat na podzim bez zřetele na to, kdy budou vysázeny. Počítáme-li s výsadbou na jaře, založíme je do půdy přesně tak jako podnože. Při dopravě musíme sadbu chránit před větrem a sluncem.