Vzdálenosti mezi stromy

Základem správného rozmístění ovocných rostlin v sadě musí být tito činitelé: 1. jejich biologické vlastnosti a požadavky se zřetelem k půdní a klimatickým podmínkám (úrodnost, dostatečně velká výživná plocha pro kořání a dobré osvětlení koruny), 2. vytváření co nejpříznivějších vzrůstových podmínek zabezpečujících odolnost proti mrazu, dřívější plodnost a získání co nejvyšší sklizně, 3. co nejlepší zabezpečení možností mechanického zpracování půdy a ošetřené ovocných výsadeb.
Víme, že ovocné stromy mají různou vzrůstovou mohutnost, což závisí na druhu a odrůdě, přičemž se stromy od sebe liší jak mohutností nadzemní části, tak i kořáním. Tak například jabloň tvoří vysokou a širokou korunu, jakož i mohutné kořání, kdežto višně, rostoucí za stejných podmínek s jabloněmi, nemohou dosáhnout takových rozměrů.
Podle odrůd se ovocné stromy liší i silou vývoje. Stromy odrůd Jaderničky šafránové a Borovinky jsou menší, kdežto stromy Antonovky a Anýzového mohutné a vysoké. Síla vývoje ovocného stromu závisí i na podnoži, na niž byl naštěpován. Číňanka a lesní pláně vytvářejí jako podnož vysoké urostlé stromy, duzén – polozákrsky a janče – zákrsky. Proto je nutno přihlížet při určování vzdálenosti mezi stromy v sadě k zvláštnostem druhu, odrůdy a podnože. Intenzivně rostoucím stromům poskytujeme velkou vyživovací plochu, slabě rostoucím menší.
Vývoj stromů závisí i na zeměpisné poloze stanoviště. Při přesunu z jihu na sever a ze západu na východ se zmenšuje objem stromů týchž druhů i odrůd. mají se tedy ve východních a severních oblastech sázet na menší vzdálenosti než v oblastech jižních.
Ovocné stromy, zvláště jádroviny (jabloně, hrušně) nevyužívají v prvním údobí svého vývoje plně a dokonale výživné plochy a v sadě jim dané, a to po delší dobu. Pro její racionálnější využití a aby se uspíšil počátek plodnosti výsadby, je nutno vysadit mezi základními druhy, jabloněmi a hrušněmi, záhy plodící ovocné rostliny, které mají kratší dobu života, tak zvané „doplňkové“. Tyto brzo plodící kultury končí svůj vývoj a plodnost již do údobí plného vývoje základních výsadeb a tehdy je ze sadu odstraníme.
Doplňkové výsadby v sadě tvoří nejlepší mikroklimatické podmínky pro vzrůst ovocných kultur, zvláště v mládí. Posilují jejich odolnost proti mrazům, značně zvyšují celkovou sklizeň z jednotky plochy a urychlují dosažení výnosu z výsadby.
Při výsadbě velkých tržních sadů v kolchozech a v sovchozech na jihu a ve středním pásmu je nutno zřídit doplňkovou výsadbu jen v řadách, aby bylo možno zmechanizovat obdělávání půdy mezi řadami. Jako doplňkové výsadby je nutno přibrat k základním výsadbám převážně slabě rostoucí stromy stejného druhu.
Menší sady spotřebitelského typu je možno doplnit nejen v řadách, ale i mezi řadami, a vysazovat nejen slabě rostoucí jádroviny, ale i peckoviny a též drobné ovoce (kromě maliníku, který tvoří mohutný porost).
Vybrat a rozmístit druhy a odrůdy na doplnění základních výsadeb je možno až po uvážení ekonomických podmínek hospodářství a agrotechnických požadavků jednotlivých kultur. Zároveň je nutno pro každý sad sestavit zvláštní schéma doplňkové výsadby.
Výzkumný ovocnářský ústav I. V. Mičurina doporučuje používat těchto přibližných vzdáleností při výsadbě ovocných stromů a keřů v jednotlivých ovocnářských pásmech (viz. následující tabulka).
V tabulce jsou uvedeny vzdálenosti s doplňkovými výsadbami jak v řadách, tak i mezi řadami. Umístění ovocných rostlin je uvedeno se zřetelem k základním ovocnářským oblastem.
Při použití drobnoplodých druhů jako doplňkových rostlin v řadách mezi stromy základní výsadby vysazujeme keře rybízu nebo angreštu se vzájemnou vzdáleností keřů 125 až 150 cm. v meziřadí mladých sadů můžeme v příznivých podmínkách vysazovat i jahodník, a to tři až čtyři dvouřádkové pásy se vzdáleností 80 cm mezi pásy, se vzdáleností mezi řádky v pásu 30 – 40 cm a v řádku rostliny 15 – 20 cm od sebe.

Vzdálenost (v m) v sadě při výsadbě jádrovin (jabloní, hrušní) s doplňkovou výsadbou

Poznámka: 1. U jabloní v severnějších oblastech středního pásma a v horských oblastech jižního pásma se vzdáleností na 6 x 6 m. 2. Vzdálenosti pro hrušně při společné výsadbě s jabloněmi jsou stejné, jako u jabloní. 3. V meruňkových sadech možno jako doplňkové dřeviny vysazovat broskvoně.

Pro výsadby poléhavých tvarů jabloní se doporučuje vzdálenost 6 x 6 m. Jako doplňkové dřeviny je možno vysadit po dvou keřích rybízu nebo višně v řadě mezi dvěma základními stromy a jednu řadu rybízu nebo višní v meziřadí na vzdálenost 1,5 m v řadě.