Výběr

Aktivním a záměrným zásahem do života rostlin a zvířat vytváří člověk svou praktickou činností nové, produktivnější odrůdy a tvar rostliny i zvířat. Dosahuje toho v mnohem kratší době než příroda. „Nesmíme očekávat milosti od přírody. Vzít je od ní – to je náš úkol.“ Pod touto tvůrčí devizou velkého přetvořitele přírody I. V. Mičurin přetvářejí naši pokrokoví vědci agronomové, kolchozní výzkumníci svět rostlin a zvířat, zvyšují výnosnost zemědělských kultur a užitkovost hospodářských zvířat. Velkou úlohu má přitom umělý výběr.
Weismannovci-morganisté, stojící na idealistickém stanovisku, neuznávají tvůrčí úlohu umělého výběru. Domnívají se, že výběr nic nového netvoří, poněvadž vybírá jen to, co již v organismech. Odtud pochází i tak zvaná „teorie neměnnosti čistých linií.“
Weismannovci-morganisté zapomínají, že výběr není jen prostým mechanickým tříděním věcí, ale že je to činitel tvůrčí, biologický, a že se proto vybírají rostliny a zvířata s novými biologickými vlastnostmi, vyhovujícími po stránce množství i kvality.
Výběrem z místních odrůd pšenice byly vypěstovány tak hodnotné odrůdy, jako je Lutescens 62, Melanopus 69, Ukrajinka aj. Výběrem a vhodnou výchovou byl také získán skot červeného tamborského plemene, s vynikající užitkovostí v masné i mléčné produkci.
Pokusy a četné příklady z praxe dokazují, že výběr rostlin a zvířat podle jejich individuálních vlastností je mohutným činitelem pro zvýšení výnosů zemědělských rostlin a užitkovosti hospodářských zvířat. Vzorní pracovníci-stachanovci získávají při použití pokrokové mičurinské agrobiologie výběrem vysoce jakostních semen a správným ošetřováním kultur nevídaně vysokých sklizní obilnin, olejin a jiných zemědělských plodin.