Ošetřování sadu s poléhavými stromy

Sady s poléhavými stromy je nutno vzorně ošetřovat. Abychom nahromadili velké množství vláhy a zničili na jaře plevel, musíme na podzim zorat a překopat meziřadí. Pod korunami stromů musíme půdu zkypřit zvláštními motyčkami (škrabačkami) a současně ji pohnojit. Po zorání a zrytí půdy připevníme všechny větve ovocných stromů k zemi, abychom je uchránili před zmrznutím a kmen i větve nakopčíme zeminou na 8 až 10 cm vysoko.
Zvláštní pozornost je nutno věnovat tomu, aby stromy v zimě nezmrzly. Proto zakrýváme v oblastech s nedostatečnou sněhovou pokrývkou na podzim před zamrznutím půdy ovocné stromy chvojím, bramborovou natí, rákosím a jiným materiálem. Nedoporučuje se používat k tomu slámy, protože se v ní ukrývají myši. Stromy však nesmíme zakrývat brzo, poněvadž při teplém a vlhkém podzimním počasí mladé výhony pod pokrývkou často vyhnívají. Kromě toho se při brzkém zakrývání stromů uhnízdí pod pokrývkou myši, vyhrabují díry a v zimě pak ohryzují stromky. Objeví-li se myši, je nutno na celé ploše sadu i na okolních pozemcích klást otrávené nástrahy.
Na počátku zimy je nutno použít všech vhodných způsobů k zadržování a nahromadění sněhu v sadě, aby byly stromky do příchodu silnějších mrazů dobře zakryty sněhem. V zimě v době oblevy je nutno sníh okolo stromů soustavně ušlapávat. Ušlapaný sníh znemožňuje myším proniknout k ovocným stromům, do jisté míry chrání stromy před poškozením hlodavci. Novosibirská pokusná ovocnářská stanice doporučuje zpomalovat rychlé tání sněhu na jaře. Proto pokrýváme sníh slabou vrstvou chlévské mrvy nebo rohožemi.
V oblastech, kde bývá málo sněhu nebo kde není vůbec sníh, zakrýváme poléhavé stromy 1é až 15 centimetrovou vrstvu země.
Na jaře po roztání sněhu a po úplném rozmrznutí půdy odkryjeme stromky. Nesmíme to vše učinit příliš záhy. Pokrývka zpomaluje o několik dní počátek vegetace poléhavých stromů, a proto začínají kvést až po jarních mrazících. Nejlépe je odkrývat stromky odpoledne, za chladnějšího nebo pošmourného počasí.
Abychom zabránili úžehu kůry, natřeme stromky ihned po odkrytí vápenným mlékem. Zároveň musíme přerýt meziřadí i řady stromů v sadě. V létě udržujeme půdu v černém úhoru a prostou plevele. V druhé polovině léta přestane kypřit půdu, aby ovocné stromy včas zakončily svůj vegetativní růst a dobře se připravily na zimu.
Abychom uchránili koruny před jarními mrazíky, nadzvedneme je do výšky 35 až 40 cm nad povrch půdy. V těchto vrstvách vzduchu je nejmenší pravděpodobnost, že budou květy poškozeny jarními mrazíky. Proto též sady zakuřujeme a vyhříváme ohřívadly. Abychom květy co nejspolehlivěji ochránili před mrazy, pokrýváme ovocné stromy dřevěnými stěnami, slámou a jiným materiálem.
Velmi důležité je rozložit včas větve a výhony koruny a připevnit je k zemi dřevěnými háčky. Nejvhodnější dobou pro to je konec června až začátek července. Neuděláme-li tuto práci včas, nestačí většina odrůd dokončit růst a přechází do zimy s velmi slabě vyvinutými pupeny, které pak v zimě často zmrzají.
Výhony musíme rozložit a upevnit opatrně, abychom je nepolámali. Musí směřovat na všechny strany a musí být dobře osvětlené. Spodní větve mají být ve výši 10 až 15 a všechny ostatní nejvýše 25 až 35 cm nad zemí.
Plody na větvích se nesmějí dotýkat země. Přílišným zahřátím a vlhkostí půdy se rychle kazí. Proto podkládáme pod větve s nasazenými plody podpěry. Pod plody se nedoporučuje podkládat seno, slámu, listí a jiný snadno zahnívající materiál.
Poléhavé ovocné stromy potřebují soustavné hnojení a přihnojování. Jen za těchto předpokladů lze získat vysoké každoroční sklizně a normální přírůstky dřeva. Výše hnojivých dávek závisí na předcházejícím zásobení půdy živinami, na jejím stavu a na věku stromku. Novosibirská pokusná ovocnářská stanice doporučuje tento směrný systém hnojení: První dva roky po výsadbě v předjaří postýláme okolí kmenů stromů asi 5 kg zetlelé chlévské mrvy na 1 m2. V první polovině létě přihnojujeme jednou až dvakrát močůvkou, rozředěnou pětinásobným až šestinásobným množstvím vody a dáváme 2 konve ke každému stromu. V 3. až 4. roce po výsadbě, kdy udržujeme sad v černém úhoru, hnojíme záhy na jaře celou plochu sadu zetlelou chlévskou mrvou v dávce 20 až 25 tun na 1 hektar. Pěstujeme-li v sadě meziplodiny, dáváme hnojivo do „mís“ , a to 8 až 10 kg na 1 m2.
Když dosáhnou stromky 5 až 8 let, musíme sad pohnojit každoročně 20 až 25 tunami uleželé chlévské mrvy na 1 hektar. V tomto období přihnojujeme v létě dvakrát hnojůvkou nebo drůbežím trusem, v dávce asi 5 – 6 konví ke každému stromku. Na podzim, při orbě na hrubou zapravujeme minerální hnojiva: hnojíme 120 kg superfosfátu, 60 kg draselné soli (uvedeno v rozpustných živinách) na 1 hektar celkové plochy sadu. Když dosáhnou stromky své plné plodnosti a věku přes 8 let, zvýšíme na dvojnásobek uvedené dávky organických a minerálních hnojiv. Přihnojujeme dvakrát: poprvé v polovině května, před kvetením, podruhé 2 až 3 týdny po odkvětu, na posílené vzrůstu a vývinu plodů.
Při nedostatku chlévské mrvy je ji možno částečně nahradit dusíkatými minerálnímu hnojivy, například síranem amonným, kterým hnojíme záhy na jaře, v době prvního překopávání, v dávce 3 až 4 q na 1 hektar.
Uvedené dávky hnojiv jsou směrné. Můžeme je zvyšovat nebo snižovat podle stavu půdy a výsadby.
Při náležitém ošetření začínají poléhavé ovocné stromy plodit velmi brzo, již 2. až 3. rok po výsadbě. Ve věku 8 až 10 let již dávají tržní sklizeň 40 – 50 kg ovoce na jeden strom. Ve věku 20 až 25 let dosahuje sklizeň 12é až 150 kg ovoce na strom.