Boj proti opadu plodů

Plody četných odrůd jabloní a hrušní často opadávají v různých údobích růstu a dozrávání, čímž vznikají velké ztráty sklizně a snižuje se jakost plodů. Plody opadávají proto, že se v místě styku stopky s plodonoši tvoří korková přepážková vrstva. Živé buňky této vrstvy se od sebe oddělují, stopka se jakoby napříč rozlomí a plod se na stromě drží jen cévními svazky. Vlastní vahou a větrem se po přerušení svazků oddělí a spadne.
Výzkumy ukázaly, že tvorba dělivé vrstvičky závisí na obsahu růstových látek v plodu. V okamžiku ukončení růstu plodu a v době jeho dozrávání se silně snižuje množství růstových látek v plodu, což též vyvolává tvorbu dělivé vrstvy. Pokusy je dokázáno, že použitím umělých růstových látek v pravý čas zpomalíme tvoření dělivé vrstvy a zabrzdíme opad plodů.
Technika použití růstových látek je velmi jednoduchá a přípustná. Záleží v postřiku koruny stromu roztokem speciálního preparátu. Vyzkoušení tohoto opatření fyziologickým ústavem K. A. Timirjazeva při Akademii věd SSSR (prof. J. V. Rakijin) na různých odrůdách jabloní a hrušní ukázalo, že použití růstových látek značně snižuje opad plodů a poskytuje možnost udržet je na stromech až do výhodnější doby sklizně.
Účinnost použití růstových látek závisí na době postřiku stromu, na koncentraci roztoku růstových látek, na půdních a klimatických podmínkách, stanoviště, jakož i na odrůdových vlastnostech rostliny.
V boji proti opadu bylo zjištěno dobrých výsledků použitím preparátu kyseliny alfa-naftyloctové (zkratka ANU) v koncentraci 10 mg suché látky na 1 litr vody (0,001%). Podle technických pokynů profesora J. V. Rakijina, které byly schváleny ministerstvem zemědělství SSSR, doporučuje se tento postup při přípravě roztoku růstových látek a při jeho použití:
Roztok preparátu se připraví v den, kdy ho použijeme. K jeho přípravě můžeme použít obyčejné pitné vody. Množství růstových látek odvážíme na přesných technických váhách. Odvážené množství preparátu polijeme vodou v poměru 2 litry na 1 gram látky. Pak vaříme směs až do úplného rozpuštění preparátu.tak dostaneme základní roztok. Vlijeme-li přesně odpovídající množství tohoto roztoku do napřed odměřeného množství vody, získáme použitelný roztok, kterým pak postřikujeme stromy. Pro přípravu základního roztoku můžeme použít kbelíku nebo obyčejného hrnce a pro přípravu použitelného roztoku železné nádrže, dřevěné kádě nebo sudu.
Máme připravit například 500 litrů použitelného roztoku ANU o koncentraci 0,001%. Na tento roztok potřebujeme přesně 5 g preparátu. K dosažení základního roztoku musíme rozpustit toto množství v 10 l vody a povařit. Jakmile základní roztok vychladne, vlijeme jej do sudu, do něhož jsme napřed nalili 490 l vody. Obsah sudu pak dobře promícháme, a roztok je připraven k upotřebení.
Použitelný roztok nejlépe připravíme v sadě. Proto dopravíme základní roztok do sadu ve skleněných lahvích, kovových konvích, sudech nebo v dřevěných kádích. Základního roztoku, který jsme neupotřebili v den, kdy byl připraven, můžeme použít i příští den. Musíme jej uložit v chladu.
Na každou jabloň a hrušeň průměrné velikosti, mající až 100 kg plodů, je třeba přibližně 25 l roztoku. Na postřik 1 hektaru sadu (200 stromů) je tedy třeba 5000 l, to je asi 500 konví roztoku. Z toho vyplývá, že při standardní koncentraci ANU (0,001%) a při jednom postřiku stromů se spotřebuje asi 50 g preparátu na každý hektar sadu. Nekryje třeba dvojího postřiku. Pak připadá na 1 hektar sadu asi 100 g růstové látky.
Pro postřik stromů roztokem růstových látek lze používat stejných stříkaček (přenosných, potažních a traktorových), jakých používáme v sadech v boji proti nemocem a škůdcům rostlin. Technika postřiku korun stromů růstovými látkami je stejná jako při postřiku látkami hubícími hmyz a houbomornými. Chceme-li roztokem šetřit, musíme dbát, aby jej stříkačka dobře rozptylovala.
Úspěch použití růstových látek závisí hodně na době postřiku. Při stanovení doby postřiku musíme dbát, aby byl postřik proveden v údobí, kdy se ještě nezačaly, tvořit na rozhraní stopek korkové dělivé vrstvy. Nemáme však začínat s postřikem příliš záhy. Účinek růstových látek je omezen na určitou dobu a může přestat ještě před započetím možného opadu plodů.
Pro většinu odrůd je nejvhodnější dobou k postřiku údobí, kdy začínají opadávat jednotlivé nepoškozené plody, které dosáhly normální velikosti a normálního tvaru. Opadávání znetvořených, příliš malých, poškozených (i červivých) plodů nevěnujeme pozornost. Účinek postřiku se projevuje asi po 3 až 4 dnech. Při opětném zesílení opadu, které může nastat nejdříve 1 ½ až 2 týdny po prvním postřiku, musíme postřik opakovat.
Po postřiku růstovými látkami se udrží na stromech nejen zdravé, ale také některé poškozené plody. To však není zvlášť nebezpečné, poněvadž hlavní podíl poškozených plodů spadne již před postřikem.
Odrůdy náchylné k náhlému shazování plodů je nutno postříkat několik dní (4 až 5) před předpokládaným opadem. Zbývají-li od okamžiku postřiku do zamýšlené doby sklizně asi 3 týdny, je nutno po 10 dnech po prvním postřiku opakovat jej ještě po druhé.
Stromy některých odrůd drží dobře plody, téměř až do doby sklizně. Avšak potom u nich nastane rychlý, stupňující se opad. Stromy těchto odrůd je nutno postřikovat 10 až 15 dní před sklizní plodů.
Koruny stromů je třeba postřikovat velmi pečlivě, a to zevně i uvnitř tak, aby byly stopky roztokem určitě navlhčeny.
Spotřebujeme-li na průměrný strom (se sklizní do 100 kg ovoce) asi 25 l roztoku, musíme zvýšit pro mohutnější stromy množství roztoku, a to v dávce 1 litr roztoku na 4 až 5 kg plodů (nad 100 kg).
Postřik musíme provést za jasného a suchého počasí. Můžeme stříkat po celý den. Prší-li za 8 hodin po postřiku, nesnižuje se již účinek růstových látek.