Sklizeň peckového ovoce

Peckové ovoce (višně, slivoně, třešně, meruňky a broskvoně) mají, tak jako plody jádrovin, sklizňovou a konzumní zralost. Tyto plody se při uložení rychle kazí a snášejí špatně delší dopravu.
Peckové ovoce sklízíme podle určení stadiích zralosti. Pro místní spotřebu jako čerstvé a také k sušení češeme peckové ovoce plné konzumní zralosti. Jsou.li plody určeny ke konzervování, češeme je 3 až 4 dny před dosažením konzumní zralosti, pokud jsou ještě tuhé. Takové plody se pak při varu nerozvářejí.
K dopravě na velké vzdálenosti sklízíme plody, když dosáhly normální velikosti a vybarvení, avšak ještě před dosažením konzumní zralosti, aby dozrály při dopravě. Plody sklizené příliš záhy jsou méně chutné, při uložení vadnou a dají se špatně uchovat přezrálé plody se rychle kazí.
Višně a třešně určené k dopravě sklízíme se stopkami, jež odstřihujeme nůžkami. Bez stopek se plody rychle kazí a jsou nezpůsobilé k dopravě.
Peckové ovoce třídíme podle jakosti a velikosti přímo na místě sklizně. Méně hodnotné plody odkládáme do zvláštní nádoby. Broskve, meruňky a slivoně třídíme podle standardu, platného pro celý Sovětský svaz, na první a druhou tržní třídu.
Nejlepším obalem na peckové ovoce jsou síta, která pojmou 4 – 8 kg ovoce. balíme takto: velké plody ukládáme na dno síta v soustředných kruzích, aby je stopky nepoškodily. Malé plody nasypeme až po okraje síta, kterým přitom zlehka potřásáme, aby se pevně slehly. Uprostřed síta musí být plody o 2 až 3 cm výše než na okrajích. Tím zajistíme pevnost balení. Ovocem naplněná síta stavíme na rám, široký jako síta, a pokryjeme je papírem. Pak přiložíme na povrch sít víko z tenkých destiček a svážeme je pevným motouzem s rámem. Takto svázaná síta se jmenují „balíky“.
Někdy balíme peckové ovoce i do bedniček. K tomu jsou nejlepší bedničky loubkové, které pojmou 4 až 9 kg ovoce.